Ústav mezinárodních vztahů

Rovný týden trvání završily v úterý protesty v městech Federace Bosny a Hercegoviny, bosensko-chorvatské části státu Bosna a Hercegovina v čele s hlavním městem Sarajevem. Protivládní demonstrace vycházejí z frustrace lidí v zemi, ve které se od války na začátku devadesátých let nezlepšila situace a naopak se životní úroveň zhoršila. Obviňují navíc politické elity z prorůstající korupce. Vedení čtyř z deseti kantonů bosensko-chorvatské poloviny už odstoupilo z funkcí a premiér federace Nermin Nikšič už částečně přistoupil na požadavky protestujících, když připustil předčasné volby v květnu. Ve druhé části celé federace Republice srbské se srbskou majoritou se dosud neprotestovalo, avšak zdejší opoziční strany vyzvaly federální vládu k odstoupení a předpokládají, že protesty brzy vypuknou i tam. "V Bosně se protestuje v podstatě permanentně. Současné protesty jsou jiné proto, že se do nich přidal i násilný element," říká v rozhovoru pro IHNED.cz specialista na západní Balkán z Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Dopita. Koncem minulého týdne násilnosti odneslo 200 zraněných a vypálené vládní budovy v Sarajevu.

Mají protestující šanci něco změnit?
Problém je ten, že protesty tam nejsou ojedinělé a probíhají už dlouhou dobu. V podstatě se permanentně proti něčemu protestuje. Například na začátku loňského léta byla velká série protestů, která byla nejenom ve Federaci Bosny a Hercegoviny (bosensko-chorvatská část), ale také v Republice Srbské (srbská část). To bylo kvůli nepořádku státu v tom, jaká budou mít lidé rodná čísla. Malé děti, které se narodily v určitém období, nedostaly rodná čísla a nemohly vycestovat. Například jedna vážně nemocná holčička se kvůli tomu nemohla jet léčit do zahraničí. Současné protesty jsou jiné proto, že se do nich přidal i násilný element, který se dříve vybíjel na fotbalových zápasech. Proto je to dnes hodně viditelné, ale problém je v Bosně dlouhodobý.

Jak se na protestech projevuje rozdílná etnicita jednotlivých skupin obyvatel?
V Bosně jsou jednotlivá regionální centra moci, hlavně Sarajevo a Banja Luka (bosensko-chorvatské a srbské centrum). Proti politickým elitám se protestuje v obou částech, ale většinou protesty zůstávají v rámci jednoho z regionů, respektive v rámci jedné etnické skupiny a jsou hodně fragmentované. Pouze v některých oblastech se to trochu slévá dohromady. Političtí představitelé navíc dělají všechno proto, aby protesty byly nadále co nejvíce fragmentované.

Do protestů se tedy etnicita nijak nepromítá?
Ne, lidem vadí, že politici prakticky nic nedělají pro to, aby místním zajistili perspektivu dobrého života, snížili nezaměstnanost, aby řešili aktuální politickou agendu. Právě politická situace se utápí v národnostních sporech a neefektivitě současného politického systému, který vznikl po válce v roce 1995.

Existuje vůle řešit situaci dohromady?
Určitě tam jsou nějaké síly, které to chtějí řešit dohromady. Násilné protesty se ale dějí v centrech bosensko-chorvatské federace. V srbské části by to bylo mnohem složitější, protože má striktnější režim. Obecně nedovoluje tolik protestovat, lidé jsou pod větší kontrolou. Druhou věcí je, že federace je méně akceschopná, na spoustě úrovní je nefunkční. Srbská republika, přestože je v ní nižší životní úroveň, je alespoň jednotnější a schopná vůbec naplánovat nějaké politické směřování a naplnit je.

Mohlo by to dojít do momentu, kdy se bude chtít srbská část odtrhnout?
V Bosně je vlastně pouze jedna skupina, která se velmi silně identifikuje s Bosnou a Hercegovinou, a to jsou Bosňáci. Chorvati na jihozápadě a Srbové na severu a východě země dlouhodobě směřují buď k nějaké slabé formě státu s velkými pravomocemi pro regiony a jejich reprezentativní národy anebo k nějakému přímému odtržení. Do let 2006 a 2007 se snažilo mezinárodní společenství velmi aktivně stát nějak kontrolovat, ale strategie se změnila tak, že by to mělo fungovat samo. Vedoucí síly v srbské republice často využívají argumentu o vyhlášení referenda o nezávislosti, naráží na nefunkčnost a umělost státu a říkají, že by jim samostatně bylo lépe.

Může se ten plán uskutečnit?
Myslím, že v současné době ne. Je to spíše rétorika směřující k získání politických bodů. Může se to někdy stát, ale teď je to nereálné. I proto, že mezinárodní společenství nebude akceptovat nic jiného než jednotnou Bosnu a Hercegovinu.

Jaký dopad má situace na celý Balkán? Jak ji vnímají ostatní státy?
Bosna je jediný stát, který se v regionu destabilizuje a nepřibližuje se reformami k Evropské unii. Naopak v Srbsku se výrazně snaží vyřešit kosovský problém, Černá Hora směřuje mílovými kroky k přístupovým jednáním, Chorvatsko už do EU vstoupilo. Bosna je v podstatě taková tradiční černá díra. Recepty, které fungují v okolních státech, v Bosně nefungují. Jak se na to dívají okolní státy, to nevím, ale čím více budou směřovat k EU, tím více by jim vyhovovalo, aby i Bosna byla v unii, protože jinak bude zdrojem nestability v regionu.

Jak vlastně vypadá vztah Bosny a Evropské unie v tuto chvíli?
Bosna v roce 2008 podepsala asociační dohodu, která je podmíněna dalšími kroky, aby byla plně funkční. Od té doby se vlastně nic pořádně nestalo, takže je v současné době v nějakém dočasném režimu. S tím je navíc spojeno to, že o rok později se u Evropského soudu pro lidská práva s vlastním státem soudili dva občané Bosny, kteří kvůli svému etnickému původu (Rom a Žid) nemohli kandidovat na politické posty. Soud sice rozhodl, že se toto musí změnit, ale doposud se tak v Bosně nestalo. Letos mají být volby, které část mezinárodních aktérů může kvůli problému těch občanů neuznat a Bosna tím může směřovat k politické i mezinárodní krizi.

Jaký je vztah České republiky k Bosně?
Na tohle nedokážu komplexně odpovědět, ale Česko je obecně dost pasivní vůči západnímu Balkánu. Česká republika se víceméně snaží funkčně vylepšit situaci v Bosně. Ta je pro nás prioritní země rozvojové spolupráce, takže do Bosny tečou české peníze. Nicméně na politické úrovni se do toho moc nepleteme a nemáme výrazně artikulovaný postoj vůči Bosně.

O článku: Článek "Současné protesty jsou jiné, protože u nich teče krev, říká expert na Bosnu" vydal server iHNED.cz 12. 2. 2014.

O autorovi: Mgr. Tomáš Dopita je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů  a specializuje se na bezpečnost a emancipaci na západním Balkánu.