Ústav mezinárodních vztahů

Po dvaceti letech trpělivého pěstování dobrých vztahů s Německem teď německá kancléřka Angela Merkelová nezvedá českému premiérovi Bohuslavu Sobotkovi telefon. Vztahy mezi Českem a Německem jsou podle diplomatů obou zemí nejhorší za posledních 20 let.

Poškodil je hlavně spor o povinné kvóty pro uprchlíky. Ty Češi, Maďaři, Slováci a Rumuni tak dlouho odmítali, až je ostatní státy unie na schůzce ministrů vnitra minulé úterý přehlasovaly. Když se ještě před schůzkou snažil Sobotka vysvětlit českou pozici Merkelové, neuspěl. Kancléřce se totiž ani nedovolal.

Podle zdrojů z německé strany Němci odmítli telefonát s tím, že "není dostatečně připravený a stanoviska nepředjednali diplomati na nižších úrovních", podle české verze se nenašel pro telefonát v pracovní náplni obou politiků "vhodný čas".

"Kvůli tomu, jak se jednání vyvíjela, jsou teď vzájemné vztahy o 20 let zpátky, někde před česko-německou deklarací," uvedl diplomatický zdroj z ministerstva zahraničí. Deklarace přitom v roce 1997 v historii obou států ukončila mimo jiné dlouhý a emotivní spor o Benešovy dekrety.

Česko v ní vyjádřilo politování nad poválečným vyháněním Němců z tehdejšího Československa a Německo se zavázalo nenárokovat si navrácení majetku a nevyžadovat odškodnění za odsun.

Od té doby se vzájemné vztahy jen zlepšovaly. Ještě v červenci ministři zahraničí obou zemí podepsali dokument, který vyzdvihoval těsnou budoucí spolupráci obou zemí, a Lubomír Zaorálek označoval vztahy s největším obchodním partnerem Česka za vynikající. Vyostřená debata o povinných kvótách ale vše otočila.

"Německo teď určitě nevnímá Česko jako nápomocného partnera. Pro česko-německé vztahy je to zatěžkávací zkouška," říká odborník na Německo z Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl. Ještě ostřeji mluví o naštvanosti Němců diplomatické zdroje v Berlíně.

"Česká politika je zatížena tím, že někteří její vrcholoví aktéři hovoří jazykem, který by patřil v Německu na úplně spodní úroveň politického spektra, až někam k radikálně pravicovým skupinám," vysvětluje Handl. Výroky typu "nikdo je sem nezval" pak podle něj diskreditují české argumenty proti kvótám, přestože mají racionální základ.

Nevhodné výroky

Češi navíc nedokázali Němcům a ostatním evropským partnerům své argumenty dostatečně vysvětlit. Podle několika zdrojů blízkých jednáním neumí například český ministr vnitra Milan Chovanec rozlišit, kdy mluví s českým publikem a kdy reprezentuje Česko na evropské úrovni.

Na schůzkách ministrů vnitra tak pouze trval na svém, a v jednu chvíli dokonce vykřikoval, že se jedná o "nový Mnichov". Právě Chovanec svými výroky a chováním na evropské i české úrovni propast mezi Českem a Německem významně prohloubil.

"My si určitě můžeme dovolit mít jiný názor než Němci, když je ten názor racionální a je výsledkem nějakého solidního politického procesu. Předpoklad je ale ten, že politická debata má takovou úroveň, že je pro německého partnera přijatelná," uvedl Handl s tím, že česká politická debata o uprchlické krizi není ten případ.

Argumenty a hodnověrnost Prahy podle něj podrývá také to, že je česká pozice vnitřně roztříštěná. V Česku existuje několik politických linií, které se úplně nescházejí nebo jsou paralelní − a to linie prezidenta, ministerstva vnitra, ministerstva zahraničí a premiéra.

Německo proti všem

Česko ale není jediné, které se dostalo s Německem do sporu. S jeho politikou v uprchlické krizi nesouhlasí i mnoho jiných států EU. Na velmi vstřícnou migrační politiku Německa narážel minulou středu po summitu evropských lídrů i předseda Evropské rady Donald Tusk, když uvedl, že "politika otevřených dveří a oken musí skončit".

Většině států ale nestály kvóty za to, aby si vztah s Německem poškodily. To byl podle zdrojů HN také argument Poláků, kteří nakonec vycouvali ze společné pozice visegrádské skupiny a proti kvótám nehlasovali.

Přibývá také zemí, kterým se nelíbí, že Německo prosazuje svou politiku "na sílu" a dovedlo debatu o kvótách až k hlasování. Navíc si stěžují, že Berlín svá rozhodnutí, která mají dopad na celou unii, se státy dopředu nekonzultuje nebo je ani neinformuje. Například o nedávném uzavření německých hranic s Rakouskem se mnoho států včetně Česka dozvědělo až z tiskové konference německého ministra vnitra.

Článek Silvie Houskové citující Vladimíra Handla byl publikován na serveru iHNED.cz 1.10. 2015.

JUDr.Vladimír Handl, CSc. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a mezi jeho oblasti zájmu patří například německá zahraniční a bezpečnostní politika nebo SRN a vztahy se státy Visegrádské skupiny: dlouhodobé trendy.