Česko se nedostalo do čínské ani do ruské sféry vlivu

Hospodářské noviny přináší velký rozhovor s Michalem Kořanem o směřování české zahraniční politiky. Česká zahraniční politika se v roce 2016 snažila najít místo mezi Německem a Visegrádem a svoji cestu k Číně. Nenechala se zatáhnout do čínské sféry vlivu, nic se nezměnilo na našem vztahu k Rusku. Ale je třeba si ujasnit, jakou Češi chtějí Evropskou unii a jaké místo v ní chtějí zastávat, říká náš výzkumný pracovník v rozhovoru s Martinem Ehlem.

Zahraniční politika České republiky hledala v roce 2016 své místo v Evropě i ve světě. Podle analytika Michala Kořana z pražského Ústavu mezinárodních vztahů se nenechala zatáhnout do čínské sféry vlivu, nic se nezměnilo na našem vztahu k Rusku, ale je třeba si ujasnit, jakou Češi chtějí Evropskou unii a jaké místo v ní chtějí zastávat.

HN: Stali jsme se letos součástí ruské nebo čínské sféry vlivu?

Ani jedné. Ale rozhodně se otevřel prostor pro ovlivňování české vnitřní i zahraniční politiky ze strany ne zcela transparentních, zejména čínských subjektů. Je to něco, o čem bychom měli diskutovat. Celkové zakotvení České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci zůstává neochvějně pevné.

HN: Bylo letos v zahraniční politice možné najít soulad v tom, co chce prezident a co chce vláda?

Myslím si, že to bylo právě v otázce Číny. V ostatních věcech už tolik ne, vláda se celkem zoufale snažila zachovat naše řekněme mainstreamové postavení v Evropské unii. Dělala to prostřednictvím vazby na Německo a s určitým lavírováním s visegrádskou čtyřkou, být v ní a zároveň nebýt. Po sjezdu evropských socialistů se bude vláda a především ČSSD snažit nastolovat silnější, řekněme sociální evropská témata.

Druhý silný prvek byl, že se česká vláda snažila najít nějakou silnou pozici v rámci NATO, která by byla regionálně blízká Polsku a zároveň umírněná k pozici Německa.

HN: Stojí otázka našeho spojenectví jako výběr mezi Německem a Visegrádem?

Myslím, že to takhle nestojí. Není správné směšovat Visegrád s vnitropolitickou situací v jednotlivých zemích. I Němci mají zájem, aby se Visegrád dále kultivoval a rozvíjel.

Druhá věc je ta, že Visegrád byl řekněme kolonizován maďarským přístupem. To, že si slovenská a česká diplomacie nechaly ten Visegrád takhle "urvat" a teď se tváří, že jedinou naší strategií je odtud utéct, mi přijde zbabělé.

Myslím si, že bychom se naopak měli snažit nabídnout naši vizi Visegrádu a na té pracovat...

Celý článek naleznete na webu Hospodářských novin.

PhDr. Michal Kořan, Ph.D. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů. Je editorem každoroční analýzy české zahraniční politiky vydávané od roku 2007 v ÚMV. Mezi jeho oblasti zájmu patří například politika středoevropských států (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko), zahraniční politika středoevropských států nebo visegrádská spolupráce.





Nahoru