Ústav mezinárodních vztahů

Informace

Zahraniční politika bývá tradičně chápána jako výsledek chladných a často utajovaných politických a byrokratických kalkulací o tom, jak nejlépe prosazovat národní zájem. Zahraniční politika je ale také veřejným divadlem, v jehož rámci jsou vyprávěny příběhy o světě kolem nás a utvářeny kolektivní i individuální identity. Vybavme si ikonické a stále dokola opakované scénky, kdy Willy Brandt poklekává u pomníku varšavského povstání, Ronald Reagan vyzývá ke stržení berlínské zdi a George W. Bush na palubě letadlové lodi prohlašuje iráckou válku za „mission accomplished“.

Roli diskurzu, emocí a identity v zahraniční politice se věnuje i nová kniha výzkumného pracovníka ÚMV Jakuba Eberleho Discourse and Affect in Foreign Policy: Germany and the Iraq War, kterou vydává prestižní nakladatelství Routledge. Eberle na základě více než tisícovky textů, obrazových materiálů i rozhovorů dokumentuje rozpory německé politiky v irácké krizi 2002-2003 a vysvětluje je pomocí emocionálních vazeb k protichůdným normám, pravidlům a identitám.

V rámci jejího křestu proběhla diskuze o roli jazyka, emocí a identity v teorii i praxi mezinárodní politiky. Jakým způsobem emoce ovlivňují zahraniční politiku? Jak je máme zkoumat? Může se zahraniční politika státu vyhnout rozporům a protikladům? Jaké normativní otázky to otevírá? Co to znamená pro zahraniční politiku ČR?

O těchto otázkách diskutovali:

Šárka Kolmašová, Metropolitní univerzita Praha
Petr Kratochvíl, Ústav mezinárodních vztahů
Jakub Eberle, Ústav mezinárodních vztahů
moderuje Vladimír Handl, Fakulta sociálních věd UK a Ústav mezinárodních vztahů

Diskuze proběhla v češtině.