Ústav mezinárodních vztahů

Dnes odpoledne, dva dny po atentátech, se v Bruselu sejdou ministři vnitra členských států Evropské unie. Budou se snažit vymyslet nějakou reakci na teroristické útoky v belgické metropoli. Rychlá řešení ale podle bezpečnostních expertů nepomohou Evropanům řešit hrozbu terorismu, s níž se nyní učí žít.

Evropa má hned několik slabých míst. Například neefektivní státní správu v Belgii, rozdělené mezi mnoho regionů a komunit se slabou centrální vládou – a policií a tajnými službami. Další slabiny, jako je chabá ochrana společné hranice nebo nedostatek výměny informací mezi tajnými službami a policejními složkami, mají podle expertů jednoho společného jmenovatele: chybějící evropský přístup v situaci, kdy si žádný jednotlivý členský stát není schopen se složitou hrozbou islámského terorismu poradit sám.

„Evropská reakce na teroristickou hrozbu má dvě největší slabiny, vnitřní a vnější. V obou případech chybí společný evropský postup,“ domnívá se Giovanni Faleg z bruselského think-tanku CEPS. V případě vnitřní politiky chybí silná koordinace a výměna zpravodajských informací, stejně jako podobná sociální politika pro místa a regiony, kde se vytvořily od okolního světa oddělené muslimské komunity,které by bylo třeba integrovat.
Podobně podle Falega chybí společný postup vůči vnější hrozbě Islámského státu. Bojové operace vedou některé členské státy, ale nikdo nemá dostatek vůle, vojáků ani financí na porážku islamistů a obnovu padlých států, jako jsou Sýrie či Libye.

„Bruselské útoky ukázaly, že teroristické hrozbě čelí Evropa jako celek, nikoliv jen jednotlivé členské státy. Není to tak, že máme na výběr. Musíme postupovat společně, jinak se daleko nedostaneme, protože žádná jednotlivá země nemá dost prostředků,“ tvrdí Faleg. Praktickým krokem by podle něj bylo vytvoření evropské obdoby CIA.

„Evropská unie ale není na něco jako CIA připravena,“ nesouhlasí Camino Morteraová-Martínezová, expertka z Centra pro evropskou reformu (CER). Kdyby podle ní ale členské státy zavedly do praxe všechno, co se po nich chce, a vytvořily nějaké efektivně fungující koordinační centrum – „posílený Europol“, výměna informací a spolupráce by se podle ní radikálně zlepšily. „Hrozba sice nezmizí, ale bude možné jí lépe čelit,“ řekla Camino Morteraová-Martínezová. Podle ní unii chybí společná strategie. Islamisté ji ale mají, jsou občany EU sjednocenými islamistickou ideologií. „S tím se jednotlivé členské státy nejsou schopny samy vyrovnat,“ tvrdí Morteraová-Martínezová.

S tím souhlasí i Marian Majer, ředitel nevládního Slovenského institutu pro bezpečnostní politiku. „To, co se děje v posledních měsících, je důsledkem dlouhodobého evropského nezájmu o otázky bezpečnosti,“ říká s tím, že tento nezájem se v krátké době – například při narychlo svolaných mimořádných schůzkách ministrů vnitra – napravit nedá. „Opatření, která bychom chtěli dělat teď, se nedají udělat ze dne na den a vyžádají si roky systémových změn.“

Hlavními problémy jsou podle Majera omezená výměna informací mezi členskými státy, chybějící společný postup v boji proti terorismu, opatření jen „na efekt“, nedostatek lidí, široká dostupnost zbraní v některých státech a chybějící vzdělání veřejnosti.

Podle Benjamina Tallise, koordinátora Centra pro evropskou bezpečnost pražského Ústavu mezinárodních vztahů, je nejslabším bodem evropského přístupu k otázce terorismu neschopnost integrovat muslimy do evropské společnosti.

„Můžeme mluvit o výměně informací mezi policejními složkami, ale také o sdílení úspěšných postupů v integraci komunit. Tady chybí koordinace podobně jako v bezpečnostní či zahraniční politice,“ domnívá se Tallis.

Ještě loni v květnu však unijní protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove v rozhovoru pro HN tvrdil, že Evropská unie má v boji proti terorismu jen podpůrnou roli a hlavní břímě mají nést jednotlivé státy.

Prevence a integrace menšin je podle expertů důležitější než represe, protože takový přístup odpovídá tradičnímu evropskému liberálnímu postoji. Ale ten je nyní vystaven těžké zkoušce pod tlakem přílivu uprchlíků a růstu podpory extremistických a populistických stran a hnutí.
Chtít v této situaci společný evropský postup v boji proti terorismu je krajně obtížné, ale zdá se, že nevyhnutelné. „Když je bezpečnost vašich občanů ohrožena jako nyní a útoky se množí, nemáte jinou možnost,“ říká Giovanni Faleg.

Benjamin Tallis je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a koordinátorem Centra evropské bezpečnosti tamtéž. Mezi jeho oblasti zájmu patří například evropská bezpečnost či zahraniční, bezpečnostní, a sousedská politika a politika spravedlnosti a vnitřních věcí EU.

Článek byl publikován 24. 3. 2016 na serveru Hospodářských novin.