Ústav mezinárodních vztahů

Francouzští voliči se podruhé v historii mobilizují proti kandidátovi – respektive kandidátce Národní fronty. Na rozdíl od roku 2002 ovšem již nejde o takový šok, což je samo o sobě velmi znepokojivé. Extrémní pravice se stala běžnou součástí francouzského politického života, byť je stále většinou elektorátu chápána jako hrozba. Nicméně je tu stále rostoucí část francouzské společnosti, která ji chápe jako součást řešení a záchranu před kulturním a ekonomickým nebezpečím z vnějšího světa, byť ve stylu Donalda Trumpa – konstruovaným. Oba kandidáti jdou tedy do boje o vítězství ve druhém kole, které s největší pravděpodobností vyhraje sociálně liberální kandidát hnutí Vpřed! Emmanuel Macron, pokud ovšem jeho voliči neusoudí, že má vítězství již jisté a nepodcení význam své účasti ve druhém kole. 

Druhé kolo bude soubojem dvou osobností a stylů, ale také programů, které jsou tak odlišné, jak jen to je možné, jak v otázkách zahraniční a evropské politiky, tak v politice vnitřní  - ekonomických řešeních, možném institucionálním vývoji Francie a jejího politického systému, životním prostředí, sociální problematice. Stejně jako před referendem o odchodu Velké Británie z EU se francouzská politická scéna rozštěpila podle osy ekonomické a kulturní. Kandidátka Lidové fronty nabízí Francii uzavřenou více do sebe, akcentuje ochranářská opatření a vystoupení z EU, kandidát Vpřed! klade důraz na liberální ekonomická řešení a budoucnost Francie v EU.

Co bude výsledek znamenat pro Francii? Ať již bude výsledek jakýkoli, bude potvrzením nových trendů na francouzské politické scéně, která již není strukturována okolo dvou tradičních politických stran, ale je rozdělena do čtyř základních táborů – tradiční pravice, středo-pravá sociálně liberální skupina, levice soustředěná zejména okolo Socialistické strany a pravice extrémní. Nelze vyloučit ani možnost, že Francie, která se rozhodla zkrátit volební mandát prezidenta, aby se vyhnula riziku nestabilních kohabitací, se může znovu ocitnout v situaci, kdy prezident nebo prezidentka nebude mít potřebnou většinu v parlamentu.

A co bude výsledek znamenat pro Českou republiku? Samozřejmě, že pro Evropu a Českou republiku je přijatelnějším scénářem vítězství Emmanuela Macrona. Bude znamenat zejména potvrzení francouzské oddanosti evropskému projektu, které Evropská unie potřebuje v rovině praktické i symbolické. V každém případě ukončení kampaně a nejistot ohledně volebních výsledků bude koncem období, kdy obě země vzhledem k vnitropolitickému kontextu nevykazovaly přílišnou aktivitu v bilaterálních vztazích, a umožní jim lépe se soustředit na realizaci agendy Strategického partnerství obou zemí a snad i potvrzení role České republiky jako hlavního zahraničně politického partnera ve středoevropském prostoru.