Maastricht, Lisabon,...a ta naše EU

Maastricht, Lisabon,…a ta naše EU. Dějiny uskupení, do kterého jsme tolik chtěli a teď na něm nenecháváme nit suchou. A co má společného Malťan a Fin? A jsme Brusel také my? Jan Kovář byl hostem pořadu Historie.cs.

Už čtvrtstoletí bude v platnosti Smlouva o Evropské unii z nizozemského Maastrichtu, která proměnila EU z ekonomického v politické uskupení a nasměřovala unii k větší integraci a federalizaci. Ve svém důsledku tato smlouva přispěla k výraznému rozšíření EU zejména o státy střední a východní Evropy, včetně nás. Následující smlouvy i pokus o evropskou ústavu ještě více dokreslily politickou podobu Evropy. Jenže zatímco se v posledních desetiletích politická propojenost prohloubila, původní ideály jakoby nabraly opačný směr. Evropané přestali vnímat evropskou integraci jako pojistku před válčením a dnes už ji nevnímají ani jako podmínku svého blahobytu. EU složitě hledá novou legitimitu, jejím institucím je podsouván nedostatek demokratičnosti. V České republice je skepse o to silnější, že naši politiku dlouhodobě ovlivňují silní euroskeptičtí lídři a že problémy unie připomínají lidem příběh Československa, který neskončil happy endem.

Sledujte pořad Historie s Janem Kovářem zde.

Mgr. Jan Kovář, Ph.D., je výzkumným pracovníkem ÚMV. Věnuje se především otázkám týkající se Evropské unie. Mezi jeho oblasti zájmu patří evropská integrace, institucionální rámec EU a jeho reforma, či vnitřní bezpečnost EU.





Nahoru