Ústav mezinárodních vztahů

Nekritická podpora her v Soči by byla chybou

Bojkot olympiády by pomohl ruskému prezidentovi Putinovi, tvrdil ve svém článku v MFD Teodor Marjanovič. Jeho argumentace je po mém soudu chybná.
Marjanovič například tvrdí, že Putin vůči homosexuálům nepěstuje žádné "likvidační choutky". Autor si však neuvědomuje, že žádné likvidační choutky mít nemusí, oni už za něho všechno obstarají ruští neonacisté. Nedávno byl například pivními lahvemi surově znásilněn a poté brutálně zavražděn třiadvacetiletý Vladislav Tornovoj jenom proto, že se přiznal, že je gay. Slyšeli jsme snad od ruských politiků jediného slova lítosti? Neslyšeli.
A jak se můžeme všichni přesvědčit na serveru YouTube, případů násilí vůči ruským gayům a lesbám přibývá a některá videa jsou tak otřesná, že je průměrný divák není schopen zhlédnout celá. Ba co víc, za poslední roky roste množství zdokumentovaných případů, kdy ruská policie ruské gaye nejenže nebrání, ale dokonce proti nim sama brutálně zasahuje. V rozporu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva navíc ruská města opakovaně odmítají povolit pochody podporující toleranci vůči sexuálním menšinám.
Pokuty za "propagaci homosexuality" také nejsou ničím neobvyklým. Stačí, abyste veřejně prohlásili či napsali na internetu, že jste lesba či gay a že jste na to hrdí, a rázem můžete být třeba i o několik desítek tisíc rublů chudší.

Prestiž Moskvy by utrpěla

Marjanovič se také domnívá, že Putinovi by bojkot olympiády v Soči neuškodil. Ale uškodil, a výrazně. Rusko je země, která je na jedné straně vůči zahraničí (a zejména Západu) velmi nedůvěřivá, ale na straně druhé je pro uznání ze strany ostatních zemí mimořádně důležitá. Proto také Rusko investovalo do přípravy her více než kterákoliv jiná země v minulosti.
Hry v Soči mají ukázat celému světu, jakou je Rusko vyspělou a civilizovanou zemí. Olympiáda má pro Putina ještě jeden specifický význam: prezident se osobně v její přípravě angažoval a po sérii neúspěchů, které země v posledních letech zažila, by konečně přišlo něco, co by mohl náležitě propagandisticky využít. Bojkot olympiády je sice až krajní řešení, ale už současná mediální pozornost upřená na Rusko tento Putinův cíl zásadně oslabuje.
Putin tak stojí před stejným problémem jako řada ruských vládců v minulosti. Na jedné straně staví Potěmkinovy vesnice, které mají Západ přesvědčit, že Rusko je jeho rovnocenným partnerem, ba snad i jeho součástí. Na straně druhé je však odpor vůči západní dekadenci zdrojem vnitřní politické mobilizace.
Putin vykročil oběma směry současně. Chce uchvátit Západ svou grandiózní olympiádou a současně chce západní kulturu popřít stupňujícími se represemi. Nemožné? Nemylme se. Budeme-li předstírat, že se nic neděje, a olympiádu nekriticky podpoříme, dosáhne Putin úplného vítězství: bude beztrestně pokračovat ve své autoritářské politice a ještě získá uznání od zemí, jejichž podporu potřebuje, ale jejichž demokratickými a tolerantními principy z hloubi duše pohrdá.

O autorovi: Petr Kratochvíl, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů

Další informace o článku: Mladá fronta Dnes 16. 8. 2013, rubrika: Názory, str. 11, ISSN: 1210 - 1168