01.08.2016 | Jan Eichler

Opatření proti terorismu

Jan Eichler byl hostem řady médií v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky ve Francii a Německu.

 

"Korektní" Francii těžko pomoci. Právo, 29. 7. 2016.

Nejprve pár slov o bestiálním vrahovi Adeluzovi Kermichovi. Ten si stěžoval, že ve Francii nemohl své náboženství praktikovat tak, jak by chtěl. To je jasné, byť třeba nevědomé přiznání, jak mu radikální kazatelé vymyli mozek. Neporadili mu, aby se tedy odstěhoval do islámského světa, ale nalili do něj oficiální nenávistnou a rozpínavou ideologii samozvaného Islámského státu a indoktrinovali ho tak ke zločinu.

Devatenáctiletý Francouz alžírského původu se stal typickým produktem islamistické manipulace, která z něj vyrobila bezskrupulózní útočnou zrůdu, jichž jsou v komunitě ovlivňované IS zástupy. Zásobárna pro další útoky Kermichova typu je bohužel velice bohatá. Francouzi se nyní musejí obávat, co že se stane na svatou Marii, v den příměří 11. 11. (roku 1918), na Vánoce nebo některý další významný den.

Dramatická situace ve Francii má dva hlavní hybatele: zástupce muslimského vyznání a vládu. Pokud jde o ty první, velice příznačná je reakce Francouzského výboru islámského náboženství (CFCM).

Vyjadřují "lítost, smutek a šok", hlásí se k heslům národní jednoty a poklidného soužití. Opakují ujištění, že islám je náboženství míru a že jej nelze ztotožňovat s nepřijatelnými barbarskými činy, jichž je ovšem čím dál víc. Nazvěme to pravým jménem: mazaně a alibisticky přebírají otřepanou frázi "korektních" francouzských politiků o nepřípustnosti tzv. amalgámu, tedy rovnítka mezi islámem a terorismem. Na přímý dotaz, zda by souhlasili, aby z Francie byli vyhnáni radikální kazatelé, kteří šíří džihádistickou nenávist, přišla další úlisná odpověď: o tom prý oni nemohou rozhodovat, to je přece věc ministerstva spravedlnosti a celé francouzské justice. Přitom i jim musí být jasné, co by se asi dělo, kdyby nějaký etnický Francouz vtrhl do mešity a tam by potupně podřezal imáma nebo muftího!

Za této situace prezident Hollande svým občanům sdělil "velkou novinku": že je čeká dlouhá válka, kterou jim IS vyhlásil. Nesporně otevřenější byl bývalý premiér François Fillon – poukázal na mezinárodní rozměr dramatu.

Probíhá, jak upozornil, nová světová válka, jejímiž bojišti jsou vedle Francie také SRN, Belgie a zejména pak země Blízkého východu, kde není jediného dne bez teroristického útoku. Vyvodil z toho, že nemá cenu plakat, ale že je třeba bojovat.

Ani Fillon ale zatím nenašel odvahu říci stejně otevřeně, kdo tuto válku, a zejména pak radikální džihádistické kazatele v západní Evropě zezadu a nenápadně, ale velice vydatně podporuje.

Je přitom veřejným tajemstvím, že to je konkrétní velmi bohatý sunnitský stát, jenž má třetí nejvyšší vojenský rozpočet na světě (hned za USA a ČLR). Ten ostatně vloni okázale nabídl miliardy dolarů na stavbu nových mešit i u našeho západního souseda, který se tak velkoryse otevřel v době uprchlické vlny.  
I když bezpečnostní rada Francie přijala řadu významných opatření, zejména nasazení 23 tisíc policistů, četníků, vojáků, sám ministr vnitra Cazeneuve nakonec přiznal, že jeho země hraje proti nemilosrdnému času. Důležité je i odhodlání znovu vyslat do Sýrie letadlovou loď Charles de Gaulle a bojové letouny Rafal, i když právě to se může stát záminkou k dalšímu teroristickému útoku.

Jenže přitom přetrvává ochromující politická korektnost: vládní politikové dokola opakují, že není možné opustit stávající rámec právního státu, jenž je podle nich nadále plně dostačující, a že se musí plně respektovat ústavní rámec. Je za této situace ještě nějaký způsob, jak Francii zmatené "korektností" pomoci? 

Dále k tématu

 

Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a mezi jeho oblasti zájmu patří například terorismus, mezinárodní bezpečnost, či války v dnešním světě.

 

 

 

 

 




Nahoru