




Ruské elity nechtějí křížovou výpravu proti Západu
Vladimír Putin chce mít naprostou kontrolu nad bezpečnostními složkami. Proto buduje nový superúřad, míní Mark Galeotti, výzkumný pracovník ÚMV a přední evropský expert na ruskou bezpečnostní politiku. "Protože Putin už nemá mezi ruskou elitou takovou autoritu jako dřív, odstavuje od moci lidi, kteří ho mohou ohrozit," dodává v rozhovoru pro časopis Týden.
Křísí Vladimir Putin novým superúřadem MGB skutečně ducha obávané KGB?
Uvidíme, zda nakonec vznikne v avizované podobě. Kreml to ale nevyvrátil, takže je reálné, že k tomu dojde. Příští rok jsou prezidentské volby a Putin chce konsolidovat svou moc. Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, je naprostá kontrola nad bezpečnostními složkami, což by v podstatě vedlo ke znovuvytvoření KGB.
Bude schopen na mamutí organizaci dohlížet?
Těžko říct. Ale jedno je jisté, Putin přesouvá mocenské základy Ruska. Až donedávna tam fungoval byrokratický pluralismus, kdy existovalo několik soutěžících úřadů, jejichž pravomoci se částečně překrývaly. Putin je ovládal stylem "rozděl a panuj". Nyní začíná vytvářet superúřady spadající pod jednu osobu, jemu naprosto oddanou. Jen se podívejme na lidi, které v poslední době jmenoval do funkce, například na Antona Vajna. Jsou mladší a méně impozantní. Zároveň jsou na Putinovi závislejší než jejich předchůdci.
Zbavuje se Putin bývalých parťáků z KGB, jako je Sergej Ivanov, protože jeho pozice už není tak silná? Probíhá v Rusku mocenský boj?
Ne každému se líbí, jakým směrem Putin vede ruskou politiku. Tamní elity jsou, jednoduše řečeno, cyničtí oportunisté, kteří si užívali dobu, kdy přicházeli k enormnímu bohatství. Nechtějí být součástí křížové výpravy proti Západu za mocnější Rusko. Putin ví, že mezi ruskou elitou nemá takovou autoritu jako dřív. A jak se blíží volby, odstavuje osobnosti, jež by ho mohly ohrozit.
I proto vytvořil minulý rok Národní gardu, aby ho ochránila před případným pučem?
Přesně.
Kdo jsou Putinovi nepřátelé? A může jej vůbec někdo nahradit?
Pokud Putin bude nahrazen, nebude to proto, že si občané Ruska myslí, že je strašný, ale protože určité skupině lidí bude připadat nebezpečný s ohledem na jejich vlastní zájmy. Myslím, že dalšího Putina už neuvidíme. Části ruské elity by se líbil slabší vůdce, který by zemi vrátil do doby, kdy si mohli něco nakrást, mít dobré obchodní vztahy se Západem a tak podobně. Třeba premiér Dmitrij Medveděv by mohl posloužit jako ideální figurka.
Proč takové obavy z ruských tajných služeb? Mohou si dovolit více než ty západní?
V Rusku neexistuje pořádný právní dohled nad jejich působením, i proto mohou ruské tajné služby více riskovat. Zajímavé je nedávné zapojení domácí rozvědky FSB na mezinárodní scéně. Je pravděpodobné, že stála za uniklými e-maily Demokratické strany během předvolební kampaně v USA. Američané mají informace, se kterými nemohou jít na veřejnost, nejsou to důkazy, které by mohli použít u soudu.
Dozvíme se někdy, jak to přesně bylo?
Nevím. Za třicet let si o tom možná přečteme v něčích memoárech.
Zlepší se za Trumpa spolupráce USA a Ruska, nebo nás čeká další studená válka?
Nemyslím, že s nástupem Trumpa dojde k výraznému zlepšení vztahů, ale islámský teror je společný nepřítel. Obě strany to vědí.
Napsal jste, že Rusové destabilizují země, které považují za součást své sféry vlivu. Je Česká republika jednou z nich?
Všechny západní země jsou cíl. Ale podle mě je to spíše politická válka a nemyslím, že někdy uvidíme ruské tanky v Estonsku, nebo dokonce v České republice. Rusové mají v Česku hodně špionů, spousta z nich pracuje na ambasádě v Praze, což potvrzují zprávy BIS.
Dr Mark Galeotti je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a mezinárodně uznávaným odborníkem na Rusko. Kromě význačné akademické kariéry, která zahrnovala i výuku na předních světových univerzitách, byl i poradcem pro britské ministerstvo zahraničních věcí a je také autorem řady odborných publikací.
Nahoru