Ústav mezinárodních vztahů

Krajně pravicová AfD, která se dnes schází na víkendovém sjezdu v Kolíně nad Rýnem, je dlouhodobě rozhádaná a její preference u voličů klesají. Rozhodnutí Petry mohou využít i radikální frakce uvnitř strany a posunout partaj více doprava.

„Objevují se spekulace, že Frauke Petry odstoupila z čela kandidátky pro zářijové volby do Spolkového sněmu kvůli tomu, aby předešla své porážce. Dalším důvodem mohlo být i to, že se nechtěla dělit o pozici s dalšími kandidáty. Její dlouhodobou ambicí bylo, aby byla jediným lídrem strany, ale to se jí nedařilo prosadit,“ řekl INFO.CZ analytik Ústavu mezinárodní vztahů Jakub Eberle.

Šéfka krajně pravicové populistické Alternativy pro Německo (AfD), která se dlouhodobě profiluje jako protiimigračně zaměřená partaj, oznámila, že odmítá vést svou stranu do voleb, na sociálních sítích. Ve videu, které za tímto účelem natočila, dodala, že se nechce podílet ani na činnosti užšího volebního týmu.

ak podotýkají německá média, svým rozhodnutím mnohé překvapila. Petry před stranickým sjezdem, který startuje dnes v Kolíně nad Rýnem, nechala mezi kolegy kolovat návrh strategie, kam by se Alternativa pro Německo měla ubírat do budoucna. Její návrh počítal s totálním obratem v dosavadní politice strany. „Návrh Frauke Petryové straníci nepřijali a kritizovali ho za to, že stranu ještě více štěpí - místo toho, aby ji před blížícími se volbami sjednotil,“ píše server Deutsche Welle.

Alternativa pro Německo byla založena v roce 2013. Voliče získala ostrou kritikou islámu, migrace a také Evropské unie. V předvolebním programu, který budou delegáti schvalovat, jsou mj. požadavky na zavedení kontrol na hranicích, vyhošťování migrantů a zákaz nošení muslimských šátků. AfD by také chtěla vystavit stopku plánu na opuštění atomové energie.

Jasno po skončení víkendového sjezdu by mělo být i o lídrech, kteří partaj povedou do voleb. Jedničkou na kandidátní listině bývají politici, kteří tím zároveň dávají najevo, že mají v případě vítězství ve volbách zájem o křeslo spolkové kancléře. „Nejde o formální pozici,“ vysvětluje Eberle. „Alternativa pro Německo navíc ve vládě v žádném případě nebude, takže jde spíš o symbolický význam.“

Jak připomíná Eberle, strana je v současnosti rozštěpená mezi jednotlivé frakce. Lidé kolem Petryové dlouhodobě usilují o oslabení pravicového křídla, které reprezentuje především předseda durynské organizace Björn Höcke. Ten na sebe v minulosti upozornil kontroverzními výroky o berlínském památníku holokaustu, který označil za „památník hanby“. Na jeho místo by raději viděl památník věnovaný umělcům a filosofům.

Podle některých komentátorů by ale Petryová svým rozhodnutím mohla naopak postavení radikálů uvnitř strany posílit.

„Rozdělení na ´umírněné´ a ´radikály´ uvnitř AfD je mnohem složitější. Strana je rozštěpená a především rozhádaná v osobní rovině. Petry sama v minulosti extrémisty hájila, například mluvila o střílení migrantů na hranicích,“ upozorňuje analytik.

Hádky a spory by proto mohly stranu poškodit před blížícími se volbami. Z průzkumu voličských preferencí totiž vyplývá, že podpora AfD v poslední době spíše klesala. Nedávno zveřejněný průzkum agentury Forsa jí přisuzuje osm procent, podle agentury INSA má desetiprocentní podporu. Hlavním důvodem pro propad preferencí je pokles náporu uprchlíků. I přesto má ale strana velkou šanci ve volbách zabodovat a vůbec poprvé v historii se dostat do Spolkového sněmu.

Článek naleznete zde.

Jakub Eberle, MLitt. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a kromě svého zaměření na kritické teorie mezinárodních vztahů a diskurzivní teorie a metodologie se věnuje německé zahraniční politice.