Syrští uprchlíci v Libanonu: Mezi nejistým návratem a nejistou možností zůstat
Důsledkem války v Sýrii byly i miliony uprchlíků v okolních zemích. Přestože boje na většině území Sýrie utichly a část lidí se už vrátila, mnozí stále vyčkávají za hranicemi. Jan Daniel ve své analýze pro ČT24 rozebírá situaci v Libanonu, který je zemí s nejvyšším počtem uprchlíků na obyvatele. Kvůli syrským dětem tam například školy musely začít vyučovat na dvě směny. Uprchlíkům v Libanonu navíc docházejí úspory a musí se připravit na další zimu strávenou v provizorních podmínkách.
Osud syrských uprchlíků na Blízkém východě se po sedmi letech od začátku syrského konfliktu postupně vytrácí z hlavních stránek novin. I přesto, že jich zůstává v okolních zemích přes pět milionů, přesunula se politická a mediální pozornost v minulých letech na otázku migrace ze subsaharské Afriky nebo na evropské tahanice o reformu migrační politiky.
Situace se mění i v samotné Sýrii. Většina syrského teritoria byla ovládnuta syrskou armádou a jejími spojenci. Vláda prezidenta Asada prohlašuje, že ve válce zvítězila, a zemi postupně rekonstruuje. Tato fáze konfliktu s sebou proto nese hojně diskutovanou otázku potenciálního návratu syrských uprchlíků zpět do vlasti. Je ale syrská uprchlická krize skutečně u konce?
Země s nejvíce uprchlíky na obyvatele
Bližší pohled do jedné ze sousedních zemí naznačuje, že proces návratu bude ještě velmi komplikovaný. Libanon je jednou ze zemí, kterých se uprchlická krize dotkla nejsilněji. Syřané začali z obav o vlastní bezpečnost odcházet na území svého západního souseda již na počátku konfliktu.
Roli hrála geografická blízkost, četné osobní vazby a zpočátku také otevřené hranice. V roce 2014 poprvé překročil počet v Libanonu registrovaných uprchlíků milion. Pro kompletní obrázek je ale třeba připočítat ještě několik set tisíc dalších neregistrovaných či naopak v zemi legálně pobývajících Syřanů. Celkové číslo se tak blížilo až k 1,6 milionu.
Byť počet registrovaných uprchlíků začal po zpřísnění vládní politiky na začátku roku 2015 postupně klesat, v zemi se jich podle údajů Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) nyní stále nachází více než 900 tisíc. Tohle číslo ale opět nezohledňuje další statisíce Syřanů, kteří nejsou oficiálně registrováni u UNHCR.
Spolu s půlmilionem Palestinců žijících v zemi tak byla podle vládou často opakovaného čísla více než čtvrtina obyvatel zhruba šestimilionové země uprchlíky. Libanon se také stal zemí s nejvyšším počtem uprchlíků na obyvatele.
Představa organizovaných uprchlických táborů známých třeba z Jordánska by ale byla mylná. Na základě politických neshod a historických sporů ohledně palestinských uprchlíků libanonská vláda odmítla zřídit pro uprchlíky formální přístřešky. Přicházející Syřané si tak byli nuceni najít ubytování sami. To pro některé znamenalo pronájmy bytů a domů v libanonských městech, pro jiné stanové osady v polích a sadech.
Přirozeně, velké množství nově příchozích, roztroušených často navíc v nejchudších oblastech, přineslo zvýšený nápor na veřejné služby. Libanonské školy tak začaly fungovat na dvě směny, kdy odpoledne byly ve třídách vyučovány syrské děti, nemocnice se musely vyrovnat se zvýšeným počtem pacientů a voda či elektřina vystačit pro několikanásobně vyšší počet odběratelů.
Jan Daniel, Ph.D., je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a členem Centra evropské bezpečnosti tamtéž. Mezi jeho oblasti zájmu patří například Blízký východ a severní Afrika (Libanon, Sýrie, Alžírsko, Sahel), ozbrojení nestátní aktéři v mezinárodní politice či mezinárodní intervence.
Nahoru
Tomáš Profant