Ústav mezinárodních vztahů

Aktivní zapojení do radikálních skupin mnohým z nich dává pocit zaplnění ideového prázdna v západní společnosti, v níž se cítí vykořeněni a kterou vnímají jen jako zkažený, cizí konzumní svět. A jsou hrdí na to, že šíření terorismu je z předislámské bezvýznamnosti náhle katapultovalo k nebývalé důležitosti, byť pro nemuslimské okolí s krajně negativním kontextem.   
 
Z kriminálníků "hrdí mstitelé"   
 
Týká se to především těch, kdo už mají za sebou kriminální minulost – od malých zlodějin až po násilné činy, nebo dokonce vraždy. Pro ně se radikální islamismus stává nástrojem legitimizace jakéhokoliv zločinu. Je to krátká a rychlá cesta od – zjednodušeně řečeno – zakomplexovaného, frustrovaného lumpa k "významnějšímu" společenskému postavení. V případě zabíjení "západních bezvěrců" to je i rychlá cesta k získání aureoly hrdiny. Džihádistická ideologie a s ní i zločinecké akce jim vracejí pocit hrdosti a síly, dávají jim pocit nadřazenost nad nemuslimy, a dokonce pocit sounáležitosti s "elitou" – tedy těmi, kdo rozhodují, kdy, kde, na koho a jak džihád zaútočí.   
Výrazná je politická a částečně i vojenská rovina strategie francouzských džihádistů, v níž dostávají kýženou možnost odplaty. Válku proti Západu považují za náboženskou povinnost a za strategicky významný politický nástroj. Nerozpakují se tvrdit, že když francouzští piloti bombardují dejme tomu v Sýrii, oni jsou mstiteli, kteří v odplatě zabíjejí francouzské civilisty přímo na jejich území. Je to jejich svérázné pojetí odstrašování od dalších francouzských vojenských operací v islámském světě.   
 
Nelítostné fanatičky   
 
To je navíc moment, který jim zajišťuje velké ocenění džihádisticky orientovaných žen: stačí zveřejnit "selfíčko" se zabitým bezvěrcem a nabídky k sňatku se hrnou po desítkách. Zfanatizované ženy tvoří v tomto temném světě samostatnou kapitolu. Jsou specifi cky vážnou hrozbou: zapojí-li se do teroristických struktur, bývají mnohdy ještě radikálnější než muži. A jsou i případy, kdy víc než oni prosazují zabíjení ve velkém.   
Status "bojovnice džihádu" jim totiž dává nebývalý pocit emancipace – rovnoprávnosti s muži: vymaňují se ze svěrací kazajky podřadnosti a ze závislosti na mužích, do nichž je obvyklá muslimská realita tradičně uzavírá. Některé z nich se ale ze Sýrie vrátily zklamané – především proto, že prošly domy, kde čekaly na své "džihádistické hrdiny", jenže ti před jejich odhodláním dali přednost ženským typům blížícím se Kim Kardashianové.   
Ale ani tak tyto fanatičky ničeho nelitují. Našly se i takové, které řekly, že vražda redaktorů z Charlie Hebdo (leden 2015) byla nejšťastnějším dnem jejich života. Navíc jsou velmi důvodné obavy, že mnohé z nich mohou být na dálku řízeny a ovládány ze Sýrie a kdykoliv pověřeny tím, aby spustily další teroristický útok. Přejme francouzským policistům, aby se jim dařilo smrtonosné sítě co nejúčinněji rozkrývat a plánované útoky tak znemožňovat.

Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc., je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů. Mezi oblasti jeho zájmu patří například terorismus, mezinárodní bezpečnost, či války v dnešním světě.