Ústav mezinárodních vztahů píše o filmovém festivalu v Karlových Varech

Jaký byl letošní mezinárodní filmový festival v Karlových varech? Jak vyprávět o lidech žijících v Kongu? A jaké filmy si zaslouží podporu daňových poplatníků? Píše Tomáš Profant.

Jaký byl letošní mezinárodní filmový festival v Karlových varech? Výzkumný pracovník ÚMV Tomáš Profant píše, že sociálně kritický. Na festivalu se promítalo velké množství filmů se sociální tématikou, například rumunské Breaking News nebo britské Jejich nejlepší hodina a půl. Filmy se zabývali například etikou novinářské práce, důsledky genocidy, feminismem, ideologickou propagandou a nerovnostmi mezi třídami. Tomáš Profant píše, že z kin v Karlových varech by se zdálo, že svět je smutné místo, ale že v každém filmu se dala najít lidská naděje, snaha žít a bojovat s osudem.

Článek si můžete přečíst zde

Jak vyprávět o lidech žijících v Kongu? Známe je přes nekonečné fotografie válek o zdroje, přes statistiky o chudobě, přes magickou hranici 1,90 dolarů na den, přes fotografie spoře oděných žen, či hladových a prosících dětí. Všem těmto neúplným, ale často pravdivým zobrazením obyvatelů Konga chybí to, co zažíváme v našich životech každý den. Lidskost. Samotný život. Jak žije jeden vesničan v Kongu? Dá se zobrazovat rodina na Konžském venkově bez abstraktní chudoby? Film Makala, který analyzuje výzkumný pracovník ÚMV Tomáš Profant, ukazuje, že ano.

Článek si můžete přečíst zde.

Jaké filmy si zaslouží podporu daňových poplatníků? Podle jakých kritérií by se měl stát rozhodovat, co zafinancuje? Mají filmy být originální, umělecké? Nebo přitažlivé pro diváky? Jaká jsou další kritéria, podle kterých bychom se měli řídit? Výzkumný pracovník ÚMV Tomáš Profant píše, že například během války je státem podporovaná propaganda důležitá. Jak to je ale v jiných situacích? V souvislosti s novým filmem Jejich nejlepší hodina a půl se Tomáš Profant zamýšlí nad užitečností feministické propagandy ve filmech.

Článek si můžete přečíst zde.

Tomáš Profant je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a mezi jeho oblasti zájmu patří například vztahy mezi globálním Jihem a Severem, postkoloniální a postrozvojový přístup či politická ekonomie EU.

 





Nahoru