Ústav mezinárodních vztahů

Německou společnost přesně napůl rozděluje názor, jestli má zemi i po příštích parlamentních volbách vést kancléřka Angela Merkelová. I když půjdou Němci k urnám až za rok, předvolební boj se v zemi začíná rozjíždět už nyní. Voliči Merkelové vyčítají vstřícný postoj k uprchlíkům, kteří do země přicházejí a někteří z nich tu pak útočí ve jménu džihádu. Německé politiky teď prověří zemské volby, nejprve 4. září v Meklenbursku − Předním Pomořansku a 18. září v Berlíně.

Vicekancléř a šéf sociálnědemokratické strany Sigmar Gabriel zahájil svůj útok na Merkelovou v neděli v rozhovoru pro televizi ZDF. Uvedl, že kancléřka "podcenila výzvu", jíž je integrace zhruba milionu žadatelů o azyl, kteří do země přišli v roce 2015. Prohlásil také, že je potřeba zavést strop pro počet migrantů, které Německo ročně přijme. "Vždy jsme říkali, že je nepředstavitelné, aby Německo přijímalo ročně milion lidí," řekl.

Jeho strana přitom podle analytika z Fakulty sociálních věd UK a Ústavu mezinárodních vztahů Jakuba Eberleho původně politiku Merkelové podporovala. "V některých otázkách, například ohledně zpřísňování azylového řízení, pak zastávala ještě liberálnější postoje než třeba bavorská Křesťansko-sociální unie a konzervativní křídlo celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU). Nemyslím si, že by se na tom mělo něco radikálně měnit. Gabrielovy současné výroky jsou ostatně velmi nekonkrétní," uvedl Eberle.

Gabriel ale potřebuje úspěch v nadcházejících zemských volbách, aby si vůbec zajistil vlastní kandidaturu na post kancléře. "Sociálním demokratům se dlouhodobě nedaří vymezit jasný politický profil a teď ztrácí i na úkor krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Gabriel navíc nemá silnou vnitrostranickou pozici, díky slabým preferencím strany, které se pohybují lehce nad 20 procenty, ale i vlastním přešlapům a skandálům," dodává Eberle. Jako ministr hospodářství například povolil spojení obchodních řetězců Edeka a Kaiser's navzdory tomu, že to nedoporučoval německý kartelový úřad. Spojení pak zamítl soud.

ozice Merkelové naopak na nadcházejících zemských volbách tolik závislá není. V průzkumech ji podporuje téměř 50 procent voličů a mezi členy CDU má podporu dokonce sedmdesátiprocentní. Meklenbusko − Přední Pomořansko je ale její poslanecký obvod, proto by pro ni nebylo příjemné, pokud by AfD její stranu vyrovnala, nebo dokonce předstihla, jak naznačují odhady.

Merkelová také v neděli uvedla, že se podařilo v řešení uprchlické krize dosáhnout mnoha cílů, i když mnoho úkolů stále zůstává. Určit hranici pro přijímání uprchlíků, jak navrhoval Gabriel, ale kancléřka nikdy nechtěla. Podle svých slov nemůže zaručit, že se do Německa nedostane víc lidí potřebujících azyl. Právě na tom, že voličům neslibuje nesplnitelné a její politika je střízlivá, si Merkelová postavila politickou kariéru. Jestli ale bude kandidovat v čele CDU v parlamentních volbách na podzim 2017, zatím nechce říct.

Podle Eberleho kandidovat bude, protože CDU chybí lidé, kteří by ji mohli v čele strany nahradit. Po červnovém referendu, ve kterém si Velká Británie odhlasovala odchod z Evropské unie, navíc vidí mnoho Němců Merkelovou jako jednu z mála političek, která dokáže udržet Evropskou unii pohromadě. Její preference těsně po referendu v Británii vystoupaly na 59 procent.

Dnešní článek (30. 8. 2016) naleznete zde.

Jakub Eberle, MLitt. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a kromě svého zaměření na kritické teorie mezinárodních vztahů a diskurzivní teorie a metodologie se věnuje německé zahraniční politice.