Ústav mezinárodních vztahů

Vražda opozičního novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu minulý měsíc po právu pohoršila světovou veřejnost. Protestovalo se (a stále protestuje) v ulicích, své znepokojení vyjadřovali politici.

Morbidní představy tom, co se v jeho zdech dělo, obratně přiživovala turecká státní mediální mašinérie, a ve vlastním zájmu tak oprašovala myšlenkové stereotypy o arabské krutosti a zaostalosti.

Obavy vzbudilo i pošlapání mezinárodních pravidel, pro mnohé další příznak rozpadajících se pořádků současného "starého" světa. Zneužití diplomatické půdy, symbolického vyjádření státní suverenity, zpochybnilo samotný princip moderní mezinárodní politiky.

Americká zpravodajská služba CIA je přesvědčena, že za vraždu nese přímou odpovědnost saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán, který si vytváří aureolu reformátora a bojovníka s radikálním islámem. Za něho se nyní postavil prezident Donald Trump, obchodník, pro kterého saúdské investice i nákupy zbraní (v prezidentem ohlášené výši 110 miliard amerických dolarů) mají větší cenu než například osud člověka, jehož nechal zavraždit jeho vlastní stát, i normy mezinárodního společenství.

Zastánce má Mohamed bin Salmán i v izraelském premiéru Benjaminu Netanjahuovi, podle něhož je to, co se stalo na ambasádě v Istanbulu, sice odsouzeníhodné, ale společné zadržování Íránu, v němž hraje Rijád veledůležitou roli, je důležitější.

Trump podle listu New York Times prý před svými poradci neskrýval rozhořčení nad tím, že je mu vyčítána přílišná vstřícnost k saúdským monarchům. Svým způsobem má pravdu, jeho předchůdci v čele Spojených států dlouho přehlíželi saúdská extempore doma i v zahraničí. A tady se dostáváme k podstatě věci. Rijád si totiž "zaslouží" pozornost světového společenství nejen kvůli vraždě Džamála Chášukdžího.

Mezi jeho nejzávažnější "prohřešky" patří angažmá v občanské válce v sousedním Jemenu. Rijád vede vojenskou koalici, jejíž intervence je ospravedlňována právě zadržováním dalšího šíření íránského vlivu. Teherán podporuje místní húsíjské povstalecké hnutí, ale výrazněji až právě od zahájení zmiňované intervence. Saúdové tak mají lví podíl na humanitární katastrofě, která už přivedla polovinu (tedy čtrnáct milionů) obyvatel Jemenu na pokraj hladomoru.

Jen od června odtud muselo své domovy opustit půl milionu lidí, a celkový počet běženců se tak uvnitř Jemenu vyšplhal ke dvěma milionům. Až dvacet dva milionů, tedy tři čtvrtiny obyvatel této zhroucené země, svědků její tragické proměny v bojiště o vliv a prestiž sousedních mocností, nyní potřebuje humanitární pomoc. Saúdové teď ohrožují i její přísun přes přístav Hudajda.

Rijád v této u nás značně opomíjené válce používá americké zbraně v hodnotě miliard dolarů, přičemž s vysokými ztrátami z řad civilistů si nedělá hlavu. Jím vedená koalice útočí proti bezbrannému obyvatelstvu dokonce i v uprchlických táborech – v některých případech podle expertního panelu OSN systematicky a podle organizace sledující lidská práva Human Rights Watch i mezinárodně zakázanou kazetovou municí. To vše je vážným porušením humanitárního práva.

Není přitom vyloučeno, že do Jemenu – stejně jako Sýrie a Libye – putovala ještě v nedávné v minulosti i část vyřazené a Saúdskou Arábií zakoupené československé výzbroje.

Válka v Jemenu je lidská tragédie obrovských rozměrů. Má-li přestat, nesmí být stranám konfliktu dodávány další zbraně. Kromě toho musí mezinárodní společenství donutit zúčastněné k uzavření příměří a vytvoření podmínek k tomu, aby se humanitární pomoc dostala ke všem potřebným.

Chášukdžího vražda je zločin proti člověku.

Válka v Jemenu je zločin proti lidskosti.

Článek naleznete zde.
___________

Po napsání tohoto textu dorazila zpráva, že korunního prince Salmána, který přijel na summit zemí G 20 do Argentiny, chtějí podle Human Rights Watch, organizace sledující lidská práva, vyšetřovat tamní úřady v souvislosti s Chášukdžího vraždou i vojenskými akcemi v Jemenu.
______________

PhDr. Ondřej Ditrych MPhil. Ph.D., je ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů. Ve svém současném výzkumu se zabývá především terorismem a revolučním násilím v globální politice, NATO a evropskou bezpečností, etnopolitickými konflikty v postsovětském prostoru a globálními trendy a jejich předpověďmi.