Analýzy
25.08.2017 | Daniela Bouvier-Valenta

Is Poland Following Hungary to the Right?
Almost thirty years ago, Poland led Central Europe’s transition from Communism to liberal democratic rule. Its rapid move to democratic governance contrasted with the drawn-out transitions of its neighbors and highlighted its eagerness to distance itself from Russia and become part of the liberal West. Today, it has reversed on its path, following Hungary down a path toward weakened democratic rule, xenophobia, intense nationalism, and the extreme right.
Almost thirty years ago, Poland led Central Europe’s transition from Communism to liberal democratic rule. Its rapid move to democratic governance contrasted with the drawn-out transitions of its neighbors and highlighted its eagerness to distance itself from Russia and become part of the liberal West. Today, it has reversed on its path, following Hungary down a path toward weakened democratic rule, xenophobia, intense nationalism, and the extreme right.
23.07.2017 | Jan Lozinský

Klišé v politice de facto států – případ Podněstří
Konflikty na území bývalého SSSR od konce osmdesátých let až po současný konflikt na východní Ukrajině vedly často ke vzniku de facto států, mezinárodně neuznaných, a bez kurately z vnějšku také stěží životaschopných. Následující text se pokusí dokumentovat užití kýče a klišé pro propagandistické účely jako nástroje pro utvrzení vlastní identity a udržení statu quo, a také jako nástroje Ruska pro připoutání si těchto de facto států na svůj orbit.
Konflikty na území bývalého SSSR od konce osmdesátých let až po současný konflikt na východní Ukrajině vedly často ke vzniku de facto států, mezinárodně neuznaných, a bez kurately z vnějšku také stěží životaschopných. Následující text se pokusí dokumentovat užití kýče a klišé pro propagandistické účely jako nástroje pro utvrzení vlastní identity a udržení statu quo, a také jako nástroje Ruska pro připoutání si těchto de facto států na svůj orbit.
12.07.2017 | Markéta Bajgerová

Feelings of a ‘human bomb’: Psychology of Suicide Missions
Since the collapse of the World Trade Center in September 2001, suicide terrorism has become an increasingly addressed phenomenon in the West. Most recently, the Old Continent has experienced a proliferation of terrorist attacks and suicide missions on its soil, which resulted in a heated public and academic debate about the nature of these attacks and the appropriate means of response. The problem is that the Western culture, which traditionally ascribes the notion of suicide to social pariahs, finds it fundamentally difficult to make sense of what can drive a person to become a ‘human bomb’. Therefore, despite all the attention, suicide missions have been so far surrounded by many misconceptions.
Since the collapse of the World Trade Center in September 2001, suicide terrorism has become an increasingly addressed phenomenon in the West. Most recently, the Old Continent has experienced a proliferation of terrorist attacks and suicide missions on its soil, which resulted in a heated public and academic debate about the nature of these attacks and the appropriate means of response. The problem is that the Western culture, which traditionally ascribes the notion of suicide to social pariahs, finds it fundamentally difficult to make sense of what can drive a person to become a ‘human bomb’. Therefore, despite all the attention, suicide missions have been so far surrounded by many misconceptions.
07.07.2017 | Jiří Silný

Několik možností, jak posílit sociální dimenzi zahraniční politiky ČR
Současná česká zahraniční politika tematizuje víc, než tomu bývalo v minulosti, celou šíři lidských práv, včetně práv hospodářských, sociálních, kulturních nebo environmentálních. K tomu ČR zavazují příslušné mezinárodní pakty a také nové závazky spojené s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) nebo se závěry klimatické dohody z Paříže. V procesu přístupu k těmto úmluvám ale zbývají ještě významná opomenutí.
Současná česká zahraniční politika tematizuje víc, než tomu bývalo v minulosti, celou šíři lidských práv, včetně práv hospodářských, sociálních, kulturních nebo environmentálních. K tomu ČR zavazují příslušné mezinárodní pakty a také nové závazky spojené s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) nebo se závěry klimatické dohody z Paříže. V procesu přístupu k těmto úmluvám ale zbývají ještě významná opomenutí.
21.06.2017 | Jakub Záhora

Spojenectví jako identita? Kritické zhodnocení česko-izraelských vztahů
„Vláda České republiky a vláda Státu Izrael sdílejí historii a společné hodnoty, které jsou základem jedinečných, pevných a hluboce zakořeněných vazeb mezi oběma zeměmi.“ Tento výrok, který stojí v úvodu společného prohlášení izraelské a české vlády z května 2016, v jedné větě shrnuje současný stav vztahů mezi ČR a Izraelem i často uváděné důvody jejich mimořádně vřelé podoby. Obraz Izraele jakožto výsostně "osvíceného" demokratického státu západního střihu je ve skutečnosti jen soustavně udržovaným stereotypickým obrazem ze strany převážné části české politické reprezentace.
„Vláda České republiky a vláda Státu Izrael sdílejí historii a společné hodnoty, které jsou základem jedinečných, pevných a hluboce zakořeněných vazeb mezi oběma zeměmi.“ Tento výrok, který stojí v úvodu společného prohlášení izraelské a české vlády z května 2016, v jedné větě shrnuje současný stav vztahů mezi ČR a Izraelem i často uváděné důvody jejich mimořádně vřelé podoby. Obraz Izraele jakožto výsostně "osvíceného" demokratického státu západního střihu je ve skutečnosti jen soustavně udržovaným stereotypickým obrazem ze strany převážné části české politické reprezentace.
09.06.2017 | Patrik Eichler

Sociální dimenze? Téma pro debatu o EU a vnitřním trhu
Slova o sociální dimenzi zahraniční politiky můžeme najít ve veřejných vystoupeních české politické reprezentace i v politických programech. Debata o sociálním rozměru v mezinárodních vztahů je však pro Česko především debatou o budoucnosti evropské politiky.
Slova o sociální dimenzi zahraniční politiky můžeme najít ve veřejných vystoupeních české politické reprezentace i v politických programech. Debata o sociálním rozměru v mezinárodních vztahů je však pro Česko především debatou o budoucnosti evropské politiky.
04.06.2017 | Markéta Novotná

České ‘NE’ kvótám – víc škody než užitku?
Představitelé České republiky se od počátku staví zásadně proti uprchlickým kvótám. Prezentují je jako návrh Bruselu, který v praxi nemůže fungovat. Často argumentují (alespoň zdánlivě) racionálně; zejména když poukazují na fakt, že uprchlíci do Česka stejně nechtějí a nemůžeme je k tomu nutit. Zaznívají však i symbolické odkazy na Mnichov a rozhodování "o nás bez nás". Vždy se ovšem vládní představitelé ohrazují proti námitkám, že jednají nesolidárně. Otázka tedy je, zda se české sveřepé odmítání kvót ve výsledku nestalo pouze stereotypem a klišé, které zbytečně poškozuje obraz ČR v zahraničí.
Představitelé České republiky se od počátku staví zásadně proti uprchlickým kvótám. Prezentují je jako návrh Bruselu, který v praxi nemůže fungovat. Často argumentují (alespoň zdánlivě) racionálně; zejména když poukazují na fakt, že uprchlíci do Česka stejně nechtějí a nemůžeme je k tomu nutit. Zaznívají však i symbolické odkazy na Mnichov a rozhodování "o nás bez nás". Vždy se ovšem vládní představitelé ohrazují proti námitkám, že jednají nesolidárně. Otázka tedy je, zda se české sveřepé odmítání kvót ve výsledku nestalo pouze stereotypem a klišé, které zbytečně poškozuje obraz ČR v zahraničí.
30.05.2017 | Monika Brusenbauch Meislová

Britské předčasné volby ve znamení brexitu
Nečekané oznámení britské premiérky Theresy Mayové, že se 8. června 2017 budou ve Velké Británii konat předčasné volby, vyvolalo šok. Překvapení bylo o to větší, že Mayová možnost konání předčasných voleb v minulosti explicitně odmítala s poukazem na stabilitu, kterou Británie nutně potřebuje při vyjednávání svého odchodu z Evropské unie.
Nečekané oznámení britské premiérky Theresy Mayové, že se 8. června 2017 budou ve Velké Británii konat předčasné volby, vyvolalo šok. Překvapení bylo o to větší, že Mayová možnost konání předčasných voleb v minulosti explicitně odmítala s poukazem na stabilitu, kterou Británie nutně potřebuje při vyjednávání svého odchodu z Evropské unie.
22.05.2017 | Anna Roininen

Myths & Pretexts: NATO and Origins of the Ukraine Crisis
In his address on 18 March 2014, in which President Putin justified the annexation of Crimea, he underlined the humiliation Russia had suffered due to a series of hostile actions and broken promises by the West, including the eastward expansion of NATO. NATO’s enlargement into Eastern Europe is perceived in the Kremlin as an anti-Russian project aimed at encircling Russia, and as a central cause of the Ukraine crisis and the renewed tensions between Russia and the West. Did NATO provoke Russia’s incursion into Ukraine by violating its commitments?
In his address on 18 March 2014, in which President Putin justified the annexation of Crimea, he underlined the humiliation Russia had suffered due to a series of hostile actions and broken promises by the West, including the eastward expansion of NATO. NATO’s enlargement into Eastern Europe is perceived in the Kremlin as an anti-Russian project aimed at encircling Russia, and as a central cause of the Ukraine crisis and the renewed tensions between Russia and the West. Did NATO provoke Russia’s incursion into Ukraine by violating its commitments?
22.05.2017 | Martin Petlach

Women in Politics: Is Malaysia heading for a first female PM?
Is there any eventuality for a very first female PM in Malaysian history? Yes, indeed. There are, however, utterly specific buts for this to happen any time soon. Nevertheless, before explaining these circumstances, it may be indispensable to characterise the contemporary political environment among top (male) officials, so that one may better comprehend the opening line of presented article stating the lack of affirmative prospect in favour of a female PM. And thus, how may one depict the general stances and situation of women in Malaysian politics?
Is there any eventuality for a very first female PM in Malaysian history? Yes, indeed. There are, however, utterly specific buts for this to happen any time soon. Nevertheless, before explaining these circumstances, it may be indispensable to characterise the contemporary political environment among top (male) officials, so that one may better comprehend the opening line of presented article stating the lack of affirmative prospect in favour of a female PM. And thus, how may one depict the general stances and situation of women in Malaysian politics?
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Year
Redakce
Books
We recommend

Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...

Most read

Prezidentské volby v Bulharsku a vliv vnější propagandy
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o příp...
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o příp...

Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...
O Mezinárodní politice
O Redakci