Ústav mezinárodních vztahů

PŘEHLED: Vše o významu a plnění jaderné dohody
Společný komplexní akční plán JCPOA je politickou dohodou, která nemá charakter právně závazné smlouvy. Jak několikrát uvedl americký ministr zahraničních věcí John Kerry ve svých vystoupeních na podporu dohody, ustanovení dokumentů nespočívají  na důvěře, nýbrž důsledně na striktním, ověřitelném a časově vymezeném plnění přijatých závazků vztahujících se výhradně k íránskému jadernému programu.

OBRAZEM: Lidé Íránu objektivem Marka Čejky
Výzkumník ÚMV Marek Čejka se v rámci propagace "politologické turistiky" věnuje i fotografování. Jeho snímky zachycují obvykle fenomény spjaté s politickou či náboženskou situací, zároveň se soustřeďuje na portréty lidí. Pro obrazovou galerii jsme si vybrali právě jeho fotografie obyvatel z většinové společnosti či ze subkultur, které dotvářejí obraz Íránu, jakožto pestré a těžko zaškatulkovatelné země, jak o ní autor hovořil v rozhovoru pro Mezinárnodní poltiku.

ÍRÁN 2015: Koketně spuštěné šátky, hipsteři a uvolnění
Íránská společnost prochází změnami, které jsou kvůli relativní uzavřenosti země pro zahraničního pozorovatele téměř neviditelné. Odborník na blízkovýchodní tématiku Marek Čejka, působící jako výzkumný pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů, se do Íránu vypravil za posledních sedm let podruhé. Poprvé to bylo ještě za prezidentování konzervativce Ahmadínežáda. Na změny, problémy i naděje tamní společnosti jsme se ho zeptali v rozhovoru pro Mezinárodní politiku.

Interview with Professor Soli Özel
Esteemed Turkish journalist and international relations expert Soli Özel gave an interview to our institute regarding the current issues in international relations and Turkey’s foreign policy.

Crisis Games při výuce mezinárodní politiky překvapily
Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v minulém akademickém roce poprvé proběhl simulační kurz Crisis Games. Krizové hry jsou specifický koncept pro výuku mezinárodní politiky a krizového vyjednávání. U studentů simulace krizového jednání pomáhá budovat schopnosti a dovednosti, které čtenářům Mezinárodní politiky popisují autoři kurzu Tomáš Kučera a Michal Parízek.

Česko v migrační krizi ukazuje, jak se politika dělat nemá
Migrační krize otřásá Evropskou unií a představuje tvrdou zkoušku pro její instituce i pro zástupce jednotlivých vlád. Jen málokteré problematika za poslední roky zároveň vzbudila takovou vlnu zájmu veřejnosti. Česká zahraniční politika vsadila na kverulantskou kartu. Jsou kroky české vlády správné a jakou má šanci na úspěch? V úvodním textu říjnového migračního Tématu časopisu Mezinárodní politika jsme se na to zeptali ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla.

Iranian Foreign Policy: Iranianness, Islam and Modernity
On the 20th of May the Institute of International Relations Prague hosted a talk on the "Iranian Foreign Policy and the Nuclear Deal", which was given by a visiting Visegrad scholar, Dr. Erzsébet N. Rózsa. 

Orban's immigration manifesto: sweeping away democracy
"We do not want to see a significant minority among ourselves that has different cultural characteristics and background. We would like to keep Hungary as Hungary," Viktor Orban, the Hungarian Prime Minister, expressing the government's stance about immigration to the State Television in the wake of Paris Attacks. Strangely reminding the slogan of the Front National – the french extreme right wing party - “France to the French”, the conservative Hungarian PM doesn't mince words regarding the ongoing immigration issue that has been particularly pressuring Hungary recently. 

Íránská revoluce a její dopady na dnešní společnost
Írán se po postupném rušení ekonomických sankcí otevírá světu. Hrdá země, která je svázána teokratickým režimem, začíná aspirovat na regionální velmoc. Zatímco politické kroky íránského režimu jsou kvůli právě uspávaným jaderným ambicím v posledních letech bedlivě sledovány, samotné postavení žen, médií či menšin ve společnosti, která se po zkušenosti "západních let" během následné revoluce v roce 1979 uvrhla do konzervativního hávu, zůstává mimo hledáček analytiků.

Trajektorie evropské politiky pro východ
Válka na Ukrajině a anexe Krymu vyústily v hlubokou krizi vztahů mezi Ruskem a zeměmi Severoatlantické aliance. Jak bude za několik let vypadat tvář dříve stabilní Evropy se pokusili nastínit experti na mezinárodní vztahy v rámci projektu Nadace Fridrich-Ebert-Stiftung a Ústavu mezinárodních vztahů. Pokusili se identifikovat hlavní vlivy, které formují vztahy ve východním regionu, a z nich následně odvodili čtyři možné trajektorie, jimiž se Evropa v budoucnosti může ubírat.