Ústav mezinárodních vztahů

Merkelová bojuje o svou budoucnost. Neodepisujme ji předčasně
Viditelný úpadek popularity Merkelové analyzuje ve svém komentáři pro iDNES.cz nový výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, Jakub Eberle. Zatímco ještě před pár měsíci brala německá i česká média kandidaturu a vítězství Angely Merkelové v parlamentních volbách 2017 jako hotovou věc, dnes spekulují o jejím konci. Preference křesťanských demokratů v důsledku vstřícné politiky vůči uprchlíkům klesají, stejně jako obliba samotné Merkelové.

Psychika neoliberalizmu
Jak se mění lidská psychika v neoliberalismu? A jak se vypořádat s nezdravou soutěživostí? Odpovědi na tyto a další otázky ve svém novém článku přináší náš Tomáš Profant.

Cameron jedná s Junckerem
Český premiér Bohuslav Sobotka se sešel se svým britským protějškem k diskuzi nad aktuálnmi tématy. Není překvapením, že mezi nejdůležitější otázky patřila migrační krize, ekonomická spolupráce mezi Velkou Británíí a Českou republikou a především vyjednávání o britských požadavcích o reformě EU. To se dotýká i palčivé otázky přístupu k sociálním benefitům ve Velké Británii pro občany ostatních členských zemí Unie, kteří žijí či pracují ve Velké Británii. Nedlouho po schůzce s českým premiérem se David Cameron sešel i s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Jednání o britských požadavcích o reformě EU se totiž dlouho nepřibližovala konečné dohodě, která by mohla být představena zástupcům ostatních členských států. Jak obě setkání probíhala a na čem se aktéři domluvili...? Poslechněte si sérii mediálních vystoupení Jana Kováře k tomuto tématu.

Jakou pozici má Rusko v řešení syrského konfliktu?
Petr Kratochvíl se v Českém rozhlase Plus vrátil k analýze působení Ruska na mezinárodní scéně. Tentokrát se jednalo o roli Ruska v syrském konfliktu. Do jaké míry může ruský postoj k syrským Kurdům nebo prezidentu Bašáru Assadovi ovlivnit vývoj celého konfliktu? A jak změnilo situaci na bojišti v Sýrii zapojení ruských vojsk, skutečně ruská účast přináší výsledky v boji proti IS? To vše se dozvíte v novém rozhovoru.

Vládní krize na Ukrajině
Vít Beneš ve Studiu 6 diskutoval vyhlídky ukrajinské vlády před hlasováním o nedůvěře vládě. Klíč k vládní krizi drží Blok Petra Porošenka. Kolik jeho poslanců podpoří nepopulárního premiéra Jaceňuka?

Priority slovenského předsednictví
Jaké budou priority slovenského předsednictví v Radě EU, které začne 1. července letošního roku? A jak se tyto priority a jejich prosazovaní skloubí se stále probíhající migrační krizí? Bude mít slovenská vláda problémy s koordinací postoje 28 členských států v otázce migrační krize, když se její pozice značně liší od Nizozemska, které drži predsednictví v současnosti, i dalších západoevropských zemí? Dozvíte se v rozhovoru s Janem Kovářem pro Rádio Slovensko.

Vyšetřování smrti Alexandra Litviněnka
Ve Velké Británii skončilo vyšetřování smrti Alexandra Litviněnka, bývalého důstojníka ruských tajných služeb. Ten z Ruska uprchl do Velké Británie, kde získal politický azyl. Následně byl nicméně otráven radioaktivním poloniem přidaným do jeho čaje, na následky čehož zemřel. Vyšetřovací zpráva z vraždy obvinila dva pracovníky ruských tajných služeb. Je vůbec možné, že by Rusko oba obviněné Británii vydalo? Jak aféra poznamená pověst ruských tajných služeb a mohou se ještě zhoršit vztahy Británie a Ruska? Dozvíte se v rozhovoru s Petrem Kratochvílem pro Český rozhlas Plus.

Šesťhodinový pracovný deň ako pokrok?
Aké by  to bolo, keby Švédsko naozaj uzákonilo šeťhodinový pracovný deň? Šlo by o pokrok sociálnej demokracie, alebo potrebujeme kritickejší pohľad, ktorý si kladie hlbšie otázky o vzťahu medzi voľným časom a prácou? Pro Pravda.sk píše náš Tomáš Profant.

Německo chce snížit počet migrantů
Náš pracovník Vladimír Handl hovořil o reakci německé politiky na vyhlášení "horní hranice" pro přijímání uprchlíků v Rakousku, očekáváních od jednání SRN s Tureckem a od summitu EU 15.2. Domnívá se, že česká politika, chce-li rozvíjet strategický dialog s Německem, bude muset aktivněji přistupovat k přejímání dohodnutého a případně dobrovolného kontingentu uprchlíků.

Děsí vás Korán? Bojte se jiných knih
"Kritici islámu obvykle poukazují na různé násilné pasáže Koránu. Obhájci islámu naopak nabízejí pasáže pozitivní a dávají je do kontextu s životem většiny světových muslimů, kteří odmítají radikalismus tzv. „Islámského státu v Iráku a Sýrii“ (dále ISIS) i dalších soudobých extrémistů. Religionisté někdy navíc dodávají, že i v Tóře, Novém zákoně, hinduistických a dalších textech lze najít kontroverzní ustanovení. Takovéto diskuse nemohou skončit jasným a pro všechny uspokojivým závěrem." píše Marek Čejka v článku otištěném v příloze Orientace Lidových novin.