Ústav mezinárodních vztahů

TÉMA MP: Brexit otřásl Evropou
Britové v referendu odhlasovali odchod své země z Evropské unie. Výsledek lidového hlasování překvapil mnohé, ne však naše autory, kteří již s předstihem analyzovali příčiny i následky britského rozhodnutí. K tématu jsme nabídli osm rozsáhlých článků.

Rozvojová pomoc je způsob, jak světu dokázat vyspělost
Když dojde na rozvojovou pomoc, používají polské politické strany značně nacionalistickou rétoriku, říká antropoložka Ela Drążkiewicz-Grodzicka, Marie Curie Fellow na Maynoothské universitě v Irsku a spoluautorka nové knihy Development Cooperation of the ‘New‘ EU Member States: Beyond Europeanization.

V EU se integrovaly pouze elity. S reformami ale pomalu
Nebylo to ve skutečnosti zas tak nečekané. Britové dostali šanci vyjádřit se ke členství v EU a rozhodli se protestovat vůči politickým, ekonomickým a intelektuálním elitám. Těžko říci, jak by takové cvičení dopadlo v jiných členských státech EU. Lze předpokládat, že i jinde by to mohlo dopadnout podobně jako ve Velké Británii. Proto by to bylo chybné považovat místní vývoj za izolovanou britskou záležitost. 

Ela Drążkiewicz-Grodzicka: Foreign Aid Is a Way to Prove To the World That We Are Mature
Interview for Mezinárodní politika with a  well known anthropologist Ela Drążkiewicz-Grodzicka. ‘Polish political parties have a very nationalistic rhetoric when it comes to foreign aid’, says the anthropologist Ela Drążkiewicz-Grodzicka, a Marie Curie Fellow at Maynooth University in Ireland and one of the co-authors of the new book Development Cooperation of the ‘New' EU Member States: Beyond Europeanization.

Brexit realitou: EU, jak ji známe dnes, končí. Co dál?
Po 43 letech členství v Evropské unii se obyvatelé Spojeného království v referendu vyslovili v 51,9 % pro odchod své země z integračního uskupení. Britského referenda se celkově zúčastnilo 72,2 % voličů (což je o 6 % více než v loňských parlamentních volbách), přičemž pro brexit jich hlasovalo celých 17,4 milionu.

VIDEO: Vít Beneš hodnotí britskou debatu k brexitu
Další pětiminutovka ze světové politiky je zde. Tentokrát výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů - Vít Beneš,  expert na evropskou integraci a teorii mezinárodních vztahů, hodnotí britskou debatu k brexitu.

Rozdělená Británie? Profilace zastánců a odpůrců brexitu
Evropská otázka představuje dlouhodobě významnou štěpnou linii britské politiky. Do referenda o setrvání Velké Británie (VB) v Evropské unii (EU) zbývá necelý týden a na britské poměry nebývale vyhrocená kampaň se blíží do svého finále. Jakkoli nyní vše zastiňuje tragická smrt labouristické poslankyně Jo Cox, debatu ovládají také průzkumy veřejného mínění, jež jsou zveřejňovány takřka každý den a střídavě upřednostňují zastánce a odpůrce členství v EU.

Jak číst sedmý kongres Korejské strany práce?
Hlavní poznatek, který si nepoučený divák musel odnést ze 7. sjezdu severokorejské vládní strany je ten, že KLDR je opravdu iracionální, nepochopitelně se chovající aktér. Jak jinak si vysvětlit její chování, kdy na jedné straně testuje jaderná zařízení a rakety dlouhého doletu, aby na druhé straně ústy svého vůdce Kim Čong-una na kongresu volala po celosvětové denuklearizaci a prohlašovala se za odpovědnou jadernou velmoc?

Klíčové argumenty britské kampaně za brexit
V souvislosti s blížícím se referendem o setrvání či vystoupení Velké Británie z EU se kampaně příznivců i odpůrců brexitu vyostřují a nabírají na intenzitě. V médiích se dennodenně řeší dopady případného brexitu na rozličné aspekty života společnosti – od HDP, zdravotnictví a cen energií, přes budoucnost průmyslu, zemědělství, kvalitu ovzduší a téma národní bezpečnosti, až po cenu velikonočních vajíček, restrikce na recyklaci čajových sáčků a zákaz nafukování balónků pro děti mladší osmi let. 

Vliv USA na Ukrajině – pasivita, či dobře řízená strategie?
Ukrajinská krize, kterou vyvolaly protesty na kyjevském náměstí Nezávislosti na sklonku roku 2013, představuje svým významem nejnebezpečnější otřes stability evropského kontinentu od konce studené války, neboť proti sobě staví nejsilnější hráče východoevropského prostoru – EU, Rusko, ale také Spojené státy americké. Jakým způsobem tedy reagovaly USA na události na Ukrajině?