Ústav mezinárodních vztahů

Sankční války a jejich právní souvislosti
Rostoucí napětí mezi Západem a Ruskem se začíná čím dál intenzivněji promítat do vzájemných ekonomických vztahů a hospodářských vazeb. Jsou to právě ekonomické nástroje, které mají dle západních představitelů přinutit Rusko ke změně jeho chování ve vztahu k Ukrajině. Vášně rozpoutané v kyjevských ulicích tak vyvolávají napětí v jinak spíše poklidných jednacích sálech a chodbách Světové obchodní organizace (WTO) v Ženevě a Soudního dvoru EU (SDEU) v Lucemburku.

Reportáž z panelu o české zahraniční politice
Již šesté mezinárodní symposium o české zahraniční politice uspořádal pražský Ústav mezinárodních vztahů. Tématem letošní akce bylo 25 let svobodné české zahraniční politiky. Součástí dvoudenní akce byla i politická diskuse o budoucnosti české zahraniční politiky.

Je konflikt na Ukrajině „hybridní válkou“?
Odborná veřejnost se v zásadě shoduje, že charakter války se po roce 1945 významně změnil. Jaderné zbraně takřka vyloučily možnost válek mezi supervelmocemi a podmínky začaly přát (s určitými výjimkami) spíše povstaleckým metodám boje, než klasickým industriálním válkám, jaké známe z první poloviny dvacátého století. Současný konflikt na Ukrajině, který je v médiích i v odborné literatuře někdy označován za „hybridní válku“, do tohoto paradigmatu „nových válek“ zapadá – není to obzvlášť intenzivní konflikt, široce jsou využívány nekonvenční prostředky boje a „terén“ pro operace tvoří nejen geografické prvky východní Ukrajiny, ale i samotné obyvatelstvo.

Švédsko po parlamentních volbách v roce 2014: návrat levice k moci
Zářijové parlamentní volby ve Švédsku přinesly návrat sociálních demokratů po osmi letech do vládního kabinetu, kam vstupují společně se Stranou zelených, což lze považovat za novinku, neboť sociální demokraté v minulosti zpravidla vládli samostatně, zatímco ve vládní koalici byli naposled v roce 1957.