Mezinárodní politika
29.07.2014 | Barbora Jelínková
Stane se Podněstří moldavským Krymem?
V souvislosti s jarní eskalací situace na Ukrajině, kdy Rusko anektovalo Krym a východní regiony země se proměnily v působiště pro-ruských ozbrojenců, se začaly zraky řady politiků a expertů se znepokojením obracet k další problematické oblasti postsovětského prostoru – regionu Podněstří. Tento úzký pruh země, vklíněný mezi jihozápadní Ukrajinu a Moldavsko, od něhož se na počátku 90. let odtrhl a od té se doby se nachází mimo jeho kontrolu.
V souvislosti s jarní eskalací situace na Ukrajině, kdy Rusko anektovalo Krym a východní regiony země se proměnily v působiště pro-ruských ozbrojenců, se začaly zraky řady politiků a expertů se znepokojením obracet k další problematické oblasti postsovětského prostoru – regionu Podněstří. Tento úzký pruh země, vklíněný mezi jihozápadní Ukrajinu a Moldavsko, od něhož se na počátku 90. let odtrhl a od té se doby se nachází mimo jeho kontrolu.
29.07.2014 | Denisa Chňoupková
Nezávislé informace v Rusku. Na internetu
Rozhovor s ruským novinářem Alexandrem Morozovem, který je šéfredaktorem internetového časopisu Russia Journal Magazine. Morozov se zúčastnil v červnu konference „Russia in Motion - Ambitions, Capabilities, and the Search for Identity“uspořádané Ústavem mezinárodních vztahů.
Rozhovor s ruským novinářem Alexandrem Morozovem, který je šéfredaktorem internetového časopisu Russia Journal Magazine. Morozov se zúčastnil v červnu konference „Russia in Motion - Ambitions, Capabilities, and the Search for Identity“uspořádané Ústavem mezinárodních vztahů.
25.07.2014 | Lucie Priknerová
Putin řešil Krymem vlastní legitimitu
Rozhovor s Nikolajem Petrovem, profesorem na Higher School of Economics, dříve analytikem Carnegie Moscow Center. Hovořili jsme s ním při jeho návštěvě Prahy na konferenci Ústavu mezinárodních vztahů.
Rozhovor s Nikolajem Petrovem, profesorem na Higher School of Economics, dříve analytikem Carnegie Moscow Center. Hovořili jsme s ním při jeho návštěvě Prahy na konferenci Ústavu mezinárodních vztahů.
11.07.2014 | Denisa Chňoupková
Interview with Alexander Morozov
Interview with Alexander Morozov, the editor-in-chief of Russian Journal which is the oldest Russian internet medium devoted to social, political and cultural issues in Russia. It was establish in 1997 and the English version was launched in 2001.
Interview with Alexander Morozov, the editor-in-chief of Russian Journal which is the oldest Russian internet medium devoted to social, political and cultural issues in Russia. It was establish in 1997 and the English version was launched in 2001.
10.07.2014 | Václav Lidl
Eurasijská ekonomická unie: supervelmoc zítřka či papírový tygr?
Rusko koncem června utrpělo jednu z největších geopolitických porážek na postsovětském prostoru od počátku devadesátých let. Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podepsaly 27. června asociační dohody s Evropskou unií. Na základě těchto dokumentů by měla být v blízké době vytvořena zóna volného obchodu mezi EU a výše zmíněnou trojicí bývalých sovětských svazových republik. Kromě toho se očekává výrazný posun v otázce vízové liberalizace mezi Bruselem na jedné straně a Tbilisi a Kyjevem na druhé. Moldavsko již zrušení vízové povinnosti pro své občany dosáhlo na konci dubna letošního roku. Špičky evropské diplomacie navíc hovoří o perspektivě kandidátského statusu pro zmíněné země.
Rusko koncem června utrpělo jednu z největších geopolitických porážek na postsovětském prostoru od počátku devadesátých let. Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podepsaly 27. června asociační dohody s Evropskou unií. Na základě těchto dokumentů by měla být v blízké době vytvořena zóna volného obchodu mezi EU a výše zmíněnou trojicí bývalých sovětských svazových republik. Kromě toho se očekává výrazný posun v otázce vízové liberalizace mezi Bruselem na jedné straně a Tbilisi a Kyjevem na druhé. Moldavsko již zrušení vízové povinnosti pro své občany dosáhlo na konci dubna letošního roku. Špičky evropské diplomacie navíc hovoří o perspektivě kandidátského statusu pro zmíněné země.
10.07.2014 | Jaroslav Kurfürst
Východní Evropa mezi hodnotovou vizí a mocenskou revizí
Rusko po rozpadu Sovětského svazu dlouhou dobu usilovalo o nalezení svého místa v rámci euroatlantické bezpečnostní architektury. Od této snahy však v posledních letech upustilo. Její neúspěch si Rusko i Západ samozřejmě vysvětluje každý jinak. Příčiny však nepochybně vyrůstají z rozdílného hodnotového pojetí světa a souvisejícího pojetí vnitřní i zahraniční politiky. Mezi ruskými politickými elitami postupně sílila shoda na vizi vytvoření vlastního civilizačního prostoru s „vlastními hodnotami“. Rusko ve své politice začalo klást důraz na konzervativní nacionalismus a více se opírat o myšlenky euroasijské geopolitické školy.
Rusko po rozpadu Sovětského svazu dlouhou dobu usilovalo o nalezení svého místa v rámci euroatlantické bezpečnostní architektury. Od této snahy však v posledních letech upustilo. Její neúspěch si Rusko i Západ samozřejmě vysvětluje každý jinak. Příčiny však nepochybně vyrůstají z rozdílného hodnotového pojetí světa a souvisejícího pojetí vnitřní i zahraniční politiky. Mezi ruskými politickými elitami postupně sílila shoda na vizi vytvoření vlastního civilizačního prostoru s „vlastními hodnotami“. Rusko ve své politice začalo klást důraz na konzervativní nacionalismus a více se opírat o myšlenky euroasijské geopolitické školy.
06.07.2014 | Vít Beneš
Prašivé NATO? Poučení z ukrajinské krize
Ruská agrese vůči Ukrajině má jeden nesporný přínos. Pročistila vzduch. Ukázala nám, co si kdo opravdu myslí, kdo komu věří, kdo má jaké mindráky a kdo koho považuje za hrozbu. V tomto článku se v „komparativní perspektivě“ pokusím shrnout některé známé i méně známé postoje zahraničních i českých politiků, které v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou vyplavaly na povrch.
Ruská agrese vůči Ukrajině má jeden nesporný přínos. Pročistila vzduch. Ukázala nám, co si kdo opravdu myslí, kdo komu věří, kdo má jaké mindráky a kdo koho považuje za hrozbu. V tomto článku se v „komparativní perspektivě“ pokusím shrnout některé známé i méně známé postoje zahraničních i českých politiků, které v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou vyplavaly na povrch.
04.07.2014 | Pavel Daněk
Běloruská reakce na ukrajinskou krizi
Po prvotním mlčení a snaze o maximální soustředění se na potlačení jakýchkoli zárodků občanských protestů, se běloruský establishment přeci jen začal v ukrajinské krizi více angažovat. Prohlášení Aleksandra Lukašenka i Vladimira Makeje na dané téma se staly již rutinou. Interpretace těchto vyjádření a vůbec celkový postoj Běloruska k dění na území jeho jižního souseda však tak jasný není. To plyne ze zřejmého pragmatismu Minsku a z něj vyplývající snahy udržet dobré vztahy jak s Moskvou tak Kyjevem, což může mít za následek občasnou zmatenost v očích vnějšího pozorovatele.
Po prvotním mlčení a snaze o maximální soustředění se na potlačení jakýchkoli zárodků občanských protestů, se běloruský establishment přeci jen začal v ukrajinské krizi více angažovat. Prohlášení Aleksandra Lukašenka i Vladimira Makeje na dané téma se staly již rutinou. Interpretace těchto vyjádření a vůbec celkový postoj Běloruska k dění na území jeho jižního souseda však tak jasný není. To plyne ze zřejmého pragmatismu Minsku a z něj vyplývající snahy udržet dobré vztahy jak s Moskvou tak Kyjevem, což může mít za následek občasnou zmatenost v očích vnějšího pozorovatele.
03.07.2014 | Michal Lebduška
Nová ukrajinská elita. Vítězové a poražení Majdanu
Jednou z největších změn, ke které došlo od loňského listopadu na Ukrajině, je bezpochyby nahrazení doposud vládnoucí Strany regionů jinými strukturami. Jednotlivci, kteří se díky vítězství Euromajdanu nad Viktorem Janukovyčem dostali k moci, jsou u nás sice mnohdy do značné míry neznámí, nicméně v ukrajinské politice se obvykle pohybují již delší dobu. Platí to i pro takové postavy jako je předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, nový premiér Arsenij Jaceňuk nebo čerstvě zvolený prezident Petro Porošenko.
Jednou z největších změn, ke které došlo od loňského listopadu na Ukrajině, je bezpochyby nahrazení doposud vládnoucí Strany regionů jinými strukturami. Jednotlivci, kteří se díky vítězství Euromajdanu nad Viktorem Janukovyčem dostali k moci, jsou u nás sice mnohdy do značné míry neznámí, nicméně v ukrajinské politice se obvykle pohybují již delší dobu. Platí to i pro takové postavy jako je předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, nový premiér Arsenij Jaceňuk nebo čerstvě zvolený prezident Petro Porošenko.
02.07.2014 | Jiří Krejčík
Indické volby: Začátek změny stranického systému?
Nečekal to nikdo – vítězové ani poražení. Naréndra Módí dokázal naplnit svou misi 272+ a Indie se tak po neuvěřitelných třiceti letech dočkala jednobarevné většinové vlády. Triumf Indické lidové strany (BJP), která i bez spojenců získala 31 procent hlasů a 282 křesel v 543členné sněmovně, je pamětihodné především ze dvou důvodů. Od vítězství Indického národního kongresu v roce 1984 nedokázala žádná strana sama sestavit vládu, a od roku 1991 se ani nikdo nepřehoupl přes 30procentní hranici. Přinese drtivé vítězství hinduisticky nacionalistické BJP i nějakou podstatnou změnu v indickém politickém systému?
Nečekal to nikdo – vítězové ani poražení. Naréndra Módí dokázal naplnit svou misi 272+ a Indie se tak po neuvěřitelných třiceti letech dočkala jednobarevné většinové vlády. Triumf Indické lidové strany (BJP), která i bez spojenců získala 31 procent hlasů a 282 křesel v 543členné sněmovně, je pamětihodné především ze dvou důvodů. Od vítězství Indického národního kongresu v roce 1984 nedokázala žádná strana sama sestavit vládu, a od roku 1991 se ani nikdo nepřehoupl přes 30procentní hranici. Přinese drtivé vítězství hinduisticky nacionalistické BJP i nějakou podstatnou změnu v indickém politickém systému?
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Ročník
Redakce
Doporučujeme
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...
Elisa Marra
více zde
O Mezinárodní politice
O Redakci