Mezinárodní politika
22.04.2013 | Eirk Siegl
Volby v Keni. Pohled pozorovatele EU
Nestává se často, aby volby v africké zemi zaujaly středoevropská média. Ty letošní v Keni však měly napínavé soudní prodloužení a dramatickou zápletku: obava, zda se nebude opakovat hluboká krize a krvavé povolební násilí z roku 2008, při kterém zahynulo přes 1200 lidí a statisíce byly vyhnány z domovů. Navíc prezidentský kandidát a nově zvolená hlava státu Uhuru Kenyatta a jeho viceprezident čelí obvinění Mezinárodního trestního soudu (ICC) právě z podněcování těchto nepokojů.
Nestává se často, aby volby v africké zemi zaujaly středoevropská média. Ty letošní v Keni však měly napínavé soudní prodloužení a dramatickou zápletku: obava, zda se nebude opakovat hluboká krize a krvavé povolební násilí z roku 2008, při kterém zahynulo přes 1200 lidí a statisíce byly vyhnány z domovů. Navíc prezidentský kandidát a nově zvolená hlava státu Uhuru Kenyatta a jeho viceprezident čelí obvinění Mezinárodního trestního soudu (ICC) právě z podněcování těchto nepokojů.
30.03.2013 | Vladimír Handl, Daniel Helwig
Německé volby a česko-německé vztahy
Vzhledem k existujícímu konsensu německé politické scény ohledně hlavních směrů zahraniční politiky není téma vztahů vůči České republice od přijetí ČR do EU (a dříve NATO) předmětem větších debat a rozepří mezi politickými stranami, mezi vládou a opozicí.
Vzhledem k existujícímu konsensu německé politické scény ohledně hlavních směrů zahraniční politiky není téma vztahů vůči České republice od přijetí ČR do EU (a dříve NATO) předmětem větších debat a rozepří mezi politickými stranami, mezi vládou a opozicí.
27.03.2013 | Tomáš Ehler
Německo-ruské energetické vztahy
Exkluzivní vztahy v oblasti energetiky založené na principu „vzájemné závislosti“ byly řadu let symbolem strategického partnerství mezi Spolkovou republikou Německo a Ruskou federací. V posledních letech však byla rusko-německá energetická relace upozaděna, a to i přesto, že se mírně prohlubuje německá závislost na dovozu ruské ropy (2012: 38,3%) a zemního plynu (2012: 35%) a pokračuje vzájemná integrace energetických sektorů. Zdá se, že do jisté míry i ztrácí strategický charakter. Tento vývoj má několik příčin – v prvé řadě transformaci německé energetiky, tzv. Energiewende, dále ochlazení mezivládních vztahů a v neposlední řadě také změny v energetice, zejm. plynárenství.
Exkluzivní vztahy v oblasti energetiky založené na principu „vzájemné závislosti“ byly řadu let symbolem strategického partnerství mezi Spolkovou republikou Německo a Ruskou federací. V posledních letech však byla rusko-německá energetická relace upozaděna, a to i přesto, že se mírně prohlubuje německá závislost na dovozu ruské ropy (2012: 38,3%) a zemního plynu (2012: 35%) a pokračuje vzájemná integrace energetických sektorů. Zdá se, že do jisté míry i ztrácí strategický charakter. Tento vývoj má několik příčin – v prvé řadě transformaci německé energetiky, tzv. Energiewende, dále ochlazení mezivládních vztahů a v neposlední řadě také změny v energetice, zejm. plynárenství.
27.03.2013 | Studijní skupina IMS FSV UK
Německé volby a zahraniční politika: v očekávání kontinuity?
Síla německé politiky, jak známo, vychází z potenciálu země a ze způsobu jeho využití pro naplnění politického zadání, zejména národního zájmu. Výsledky parlamentních voleb mohou obecně ovlivnit obě složky: Mohou, za prvé, rozvíjet nebo naopak oslabovat „tvrdou moc“ (zejména stav hospodářství a vývoj vojenských schopností SRN) stejně jako „měkkou moc“ země (zejména důvěru v SRN a přitažlivost „Modell Deutschland“). Za druhé mohou ovlivnit formování politické vůle, nezbytné pro uskutečňování jakkoli aktivní zahraniční politiky.
Síla německé politiky, jak známo, vychází z potenciálu země a ze způsobu jeho využití pro naplnění politického zadání, zejména národního zájmu. Výsledky parlamentních voleb mohou obecně ovlivnit obě složky: Mohou, za prvé, rozvíjet nebo naopak oslabovat „tvrdou moc“ (zejména stav hospodářství a vývoj vojenských schopností SRN) stejně jako „měkkou moc“ země (zejména důvěru v SRN a přitažlivost „Modell Deutschland“). Za druhé mohou ovlivnit formování politické vůle, nezbytné pro uskutečňování jakkoli aktivní zahraniční politiky.
27.03.2013 | Michal Vít
Německo zachraňuje euro – mnoho povyku pro nic?
Turbulentní vývoj krize eurozóny se v nedávném období poněkud zklidnil nejen na evropské úrovni (vyjma záchrany Kypru), ale také v rámci německé politiky. V souvislosti s nekončícími vyjednávání o způsobu záchranu společné měny došlo v létě minulého roku k stabilizaci pozic politických stran a také témat, která hýbou politickou reprezentací a také veřejným míněním.
Turbulentní vývoj krize eurozóny se v nedávném období poněkud zklidnil nejen na evropské úrovni (vyjma záchrany Kypru), ale také v rámci německé politiky. V souvislosti s nekončícími vyjednávání o způsobu záchranu společné měny došlo v létě minulého roku k stabilizaci pozic politických stran a také témat, která hýbou politickou reprezentací a také veřejným míněním.
26.03.2013 | M. Šepták
Volby v Korutanech: Šok pro Svobodné
Pomyslnou oponu rakouského volebního roku 2013 zvedly první březnovou neděli zemské volby v Korutanech a Dolním Rakousku. Obě klání lze bez nadsázky označit za „historické“.
Pomyslnou oponu rakouského volebního roku 2013 zvedly první březnovou neděli zemské volby v Korutanech a Dolním Rakousku. Obě klání lze bez nadsázky označit za „historické“.
25.03.2013 | Adam Gazda
Politická krize v Makedonii skončila. Rozdělení země trvá
Makedonie nedávno prodělala politickou krizi, jejímž výsledkem byl bojkot parlamentu opozicí a riziko neúčasti většiny opozičních parlamentních stran v proběhnuvších volbách do místních zastupitelstev. Krizi se podařilo relativně zažehnat i za přispění EU, kdy 1.3. 2013 došlo ve Skopji k dohodě dvou hlavních rivalů – vládní strany VMRO-DPMNE (Vnitromakedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty) reprezentované premiérem Nikolou Gruevským a největší opoziční strany – SDSM (Sociálně demokratický svaz Makedonie) v jejímž čele stojí jeden z nejdéle sloužících politiků na Balkánském poloostrově – Branko Crvenkovski.
Makedonie nedávno prodělala politickou krizi, jejímž výsledkem byl bojkot parlamentu opozicí a riziko neúčasti většiny opozičních parlamentních stran v proběhnuvších volbách do místních zastupitelstev. Krizi se podařilo relativně zažehnat i za přispění EU, kdy 1.3. 2013 došlo ve Skopji k dohodě dvou hlavních rivalů – vládní strany VMRO-DPMNE (Vnitromakedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty) reprezentované premiérem Nikolou Gruevským a největší opoziční strany – SDSM (Sociálně demokratický svaz Makedonie) v jejímž čele stojí jeden z nejdéle sloužících politiků na Balkánském poloostrově – Branko Crvenkovski.
27.02.2013 | Katarina Pevna
Smeruje Egypt iránskou cestou?
Oficiálna pozvánka na stretnutie Organizácie Islámskej Konferencie (OIC) 2.-7. februára 2013 pre prezidenta Ahmadinedžáda a jeho vrelé privítanie na červenom koberci po prílete do Káhiry zo strany egyptskej hlavy štátu, naznačujú že bilaterálne vzťahy Egypta a Iránu sa oficiálne posunuli do novej roviny.
Oficiálna pozvánka na stretnutie Organizácie Islámskej Konferencie (OIC) 2.-7. februára 2013 pre prezidenta Ahmadinedžáda a jeho vrelé privítanie na červenom koberci po prílete do Káhiry zo strany egyptskej hlavy štátu, naznačujú že bilaterálne vzťahy Egypta a Iránu sa oficiálne posunuli do novej roviny.
25.02.2013 | Petr Kaniok
Post-lisabonské předsednictví: vliv, který není vidět
Lisabonská reforma institucí měla podle řady úsudků jednoho jasného poraženého – rotační předsednictví. Text smlouvy jej totiž zbavil jak řízení Evropské rady, tak vůdčí (a vlastně jakékoliv) role ve vnější reprezentaci EU. Předsednictví tak svou působnost nově omezilo pouze na Radu EU a mělo se podle skeptických názorů stát málo významnou rolí, znamenající spíše přítěž než výhodu. Realitu však tento pohled vystihuje jen částečně a spíše než skutečný předsednický vliv hodnotí jeho mediální atraktivitu.
Lisabonská reforma institucí měla podle řady úsudků jednoho jasného poraženého – rotační předsednictví. Text smlouvy jej totiž zbavil jak řízení Evropské rady, tak vůdčí (a vlastně jakékoliv) role ve vnější reprezentaci EU. Předsednictví tak svou působnost nově omezilo pouze na Radu EU a mělo se podle skeptických názorů stát málo významnou rolí, znamenající spíše přítěž než výhodu. Realitu však tento pohled vystihuje jen částečně a spíše než skutečný předsednický vliv hodnotí jeho mediální atraktivitu.
25.02.2013 | Olga Francová
Vrátí se keltský tygr?
O Irsku se dnes nejčastěji hovoří jako o jedné z periferních ekonomik závislé na pomoci Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ostatních evropských států. Otázku jak se šampion označovaný několik let za evropského premianta mohl dostat na scestí, střídá otázka, zda se z Evropy ještě někdy ozve řev keltského tygra.
O Irsku se dnes nejčastěji hovoří jako o jedné z periferních ekonomik závislé na pomoci Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ostatních evropských států. Otázku jak se šampion označovaný několik let za evropského premianta mohl dostat na scestí, střídá otázka, zda se z Evropy ještě někdy ozve řev keltského tygra.
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Ročník
Redakce
Doporučujeme
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...
Elisa Marra
více zde
O Mezinárodní politice
O Redakci