Ústav mezinárodních vztahů

Z anexe Krymu se stal zamrzlý problém. Pomůže nátlak?
Zástupci států EU se na prosincovém summitu rozhodli prodloužit sankce proti Rusku o dalších šest měsíců do července 2017, vzhledem k tomu, že stále nedošlo k naplnění mírových dohod z běloruského Minsku, které se týkají konfliktu mezi ukrajinskou vládou a proruskými vzbouřenci na východě země. EU sankce spojila s plným prosazením mírových dohod z Minsku a dosažením pokroku v mírovém procesu na Ukrajině. Na pozadí konfliktu na východní Ukrajině pak v poslední době zůstává stále více zamrzající problém anexe Krymu Ruskem. 

Moldova and Bulgaria elections: geopolitical shake-up?
Judging from the headlines, it would seem that on November 13, just a few days after the world was stunned by the victory of Donald Trump in the United States presidential election, Russia gained two new allies in the former eastern bloc – Moldova and Bulgaria. However, the victory of so-called “pro-Russian” presidential candidates should not be reduced to a “West versus Russia” scenario as it has more implications for domestic politics, rather than geopolitics.

TÉMA MP: Rusko natahuje ruce do východní Evropy
Prezidentské volby v Moldavsku a v Bulharsku vyhráli proruští kandidáti. Strohá zpráva vyvolala obavy o stabilitu východní Evropy ve smyslu jejího směřování k demokracii a evropské integraci. Zda jsou starosti na místě zjišťovali autoři Mezinárodní politiky v dalším Tématu MP.

Prezidentské volby v Bulharsku a vliv vnější propagandy
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o případné změně v zahraničně-politické orientaci země a o jejímu přibližování k Rusku. Překvapivá výhra kandidáta socialistů způsobila v zemi politickou krizi. Proti Bulharsku je používána propaganda s cílem podkopat instituce a nezávislost země. Prozatím Bulharsko není schopno této bezpečnostní hrozbě čelit.

The Transnistrian question in context of the crisis in eastern Ukraine
In the context of the Ukrainian crisis, one variable is usually ignored. Although being of minor importance in the European geopolitical discourse, Transnistria could become a major factor, should it be used or misused as a trump card in the great game over the future of Ukraine.

Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, pak americká podpora Izraele. Mění se snad jen to, do jaké míry je vláda ve Washingtonu ochotná tolerovat akce podkopávající snahy dosáhnout míru mezi Izraelem a Palestinci. Od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se dá očekávat spíše to, že některým izraelským politikům v tomto směru ještě uvolní ruce. To se však Izraelcům v konečném důsledku může těžce vymstít.

Order of affairs in NATO runs the risk of changing with Trump
Donald Trump became the newly elected president of the United States on the 8th of November 2016. Among his discussed programme priorities, Trump has repeatedly called into question the future position of the United States within NATO and the cooperation with its alliance partners. Should this step be considered as a red flag signal for the military alliance, especially for its European members?

Primárky ve Francii: návrat konzervatismu
Zraky médií se po amerických volbách přesouvají do Evropy, kde se v příštím roce odehraje řada zajímavých volebních soubojů. Primárky pravicové konzervativní strany Republikáni získaly pozornost pro Francii, kde se v polovině následujícího roku uskuteční prezidentské volby. Jejich výsledku se už dlouho dopředu obávají zejména čelní představitelé Evropská unie, případné vítězství Marine Le Pen by totiž znamenalo zásadní změnu politiky současného druhého nejvýznamnějšího evropského hráče.

Scénáře vývoje energetických vztahů mezi EU a Íránem
Vzájemné vztahy Evropské unie (EU) a Islámské republiky Írán (IRI) prošly od 90. let minulého století do současnosti řadou vývojových fází, charakterizovaných střídáním kooperace s konfliktností. Jestliže průběh 90. let 20. století a začátek 21. století byl charakterizován snahou EU o konstruktivní politický dialog s IRI v celé řadě otázek včetně energetiky, pak od druhé poloviny prvního desetiletí 21. století můžeme sledovat postupné zhoršování vztahů mezi EU a Íránem, přičemž v současné době je na straně EU i Íránu opět patrná snaha o obnovení a zlepšení vzájemných vztahů.

Azylová turistika a právní pojmy týkající se migrace
V uplynulých dvou letech jsou ve veřejném prostoru častěji než předtím diskutovány otázky uprchlické krize, přílivu migrantů, ekonomické migrace či žádostí o azyl. Takto se zdá, že jsou tyto pojmy jedna a ta samá věc. Jaký je ale ve skutečnosti rozdíl mezi migrantem, uprchlíkem a žadatelem o azyl? Do jaké míry se tyto kategorie prolínají? Jak je možné zjistit v praxi, zda jde skutečně o uprchlíka, žadatele o azyl nebo o ekonomického migranta? Do jaké míry se jedná o uprchlickou krizi, nebo už jde o “azylovou turistiku“?