Ústav mezinárodních vztahů

Orbán v Maďarsku: otázky a odpovědi
Maďarský parlament o víkendu schválil Viktora Orbána ve funkci premiéra na další čtyřleté období. Orbánův Fidesz jasně zvítězil v dubnových volbách a má v parlamentu opět výraznou většinu mandátů. Zeptali jsme se hungaristy Roberta Pejši z Katedry středoevropských studií, co se dá od nové maďarské vlády čekat.

Erik Siegl: Islám versus modernizace
Nová publikace Erika Siegla se zabývá vzájemným vztahem islámu, sekularismu a modernizace ve vývoji Turecka. Tuto problematiku vedle teoretické roviny konkrétně zkoumá na příkladě bývalého tureckého premiéra a prezidenta Turguta Özala (1927–1993), jehož myšlení a politiku analyzuje a zařazuje do širšího politického a historického kontextu a porovnává s přístupy kemalismu a islamismu. Rozhovor Erika Siegla s Kristýnou Tamchynovou se věnoval právě této nové publikaci a myšlenkým Özala, které jsou platné i dnes.

Budoucnost Číny ve třech hlavních trendech
Zpomalení ekonomického růstu Číny je součástí širšího vzorce, který sdílí všechny rychle se rozvíjející ekonomiky BRICS a které uprostřed globální krize nenaplnily předchozí velká očekávání o dvoumístném ekonomickém růstu. Čínská ekonomika samozřejmě dále poroste, ale již mnohem pomalejším tempem, než se předpokládalo. Nárůst životní úrovně společně s bržděním světové ekonomiky zapříčiňuje oslabení pozice Číny jako hlavní globální továrny. V konkurenci s ostatními rychle se rozvíjejícími zeměmi tak Čína postupně ztrácí své světové prvenství.

Makedonské volby: Otázky a odpovědi
Na makedonské volby jsme se zeptali spolupracovníka Mezinárodní politiky Adama Gazdy. Jak vypadá povolební situace v Makedonii, kde uspěl premiér Nikola Grujevski. Jeho strana VMRO-DPMNE získala přes 40 procent hlasů. Proč předčasné volby dopadly, jak dopadly? A jak bude zřejmě vypadat nová makedonská vláda?

20 let jihoafrické demokracie – bilance
V letošním roce si JAR připomíná 20. výročí prvních svobodných voleb, které po formálním pádu apartheidu odstartovaly novou etapu rozvoje demokracie. 7. května tohoto roku se uskuteční již páté volby v novodobé historii postapartheidního vývoje. Letošní volby se konají v atmosféře zvýšené politické a ekonomické nejistoty. Vzhledem k procesu štěpení uvnitř vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a dramatickému nárůstu opozičních stran a hnutí je politický vývoj asi nejméně předvídatelný od přelomového roku 1994. V oblasti ekonomiky čelí JAR stále se zvyšujícím příjmovým nerovnostem, které korelují s rasovými liniemi; odpovědí jsou sociální hnutí protestující proti zhoršující se situaci.

Proč OSN nezabránila genocidě ve Rwandě?
V dubnu tohoto roku si připomínáme smutné výročí jedné z nejhrozivějších a nejrozsáhlejších genocid v moderní historii. Bez rozdílu věku či pohlaví bylo během krátké doby sta dnů vyvražděno zhruba 70% příslušníků etnické menšiny Tutsiů, celkově více než milion obyvatel Rwandy. Rozsahem, brutalitou a rychlostí je rwandská genocida bezpochyby bezprecedentní událostí v lidské historii. Tomuto masovému aktu jednostranné agrese však mohlo být zabráněno, nebýt nečinného přihlížení světa v čele s Organizací spojených národů. Datum 6. dubna 1994 již navždy zůstane temnou skvrnou na tváři OSN. Proč však svět odmítl reagovat i přes mnohá východiska, která jim situace nabízela? Co mohlo být uděláno jinak? Ale především, je vůbec ještě možné spolehnout se na OSN v otázkách bezpečnosti a lidských práv ve stínu tohoto hlubokého selhání?

Thajská krize. Jak dál po krachu předčasných voleb?
Thajsko se již půl roku potýká s největší politickou krizí od roku 2010. Je možné, že oslabení hlavního organizátora protivládních protestů i premiérky Yingluck Shinawatrové, která čelí obvinění z korupce, dotlačí obě strany k dohodě? Napjatá situace existuje v Thajsku od nevydařených voleb v roce 2010 spojených hlavně s brutálním masakrem příznivců kontroverzního expremiéra Thaksina Shinawatry, který si vyžádal téměř sto obětí na životech. Shinawatra je starším bratrem a politickým mentorem současné premiérky. Žije v exilu, aby se vyhnul trestu odnětí svobody za korupci a zneužívání moci.

O Kosovu a EU. 6 let po osamostatnění
Velvyslankyni Republiky Kosovo v Bruselu, Mimozu Ahmetaj,  zpovídal Adam Gazda.