Mezinárodní politika

25.02.2013 | Marie Bydžovská
Analýza problémů irských bank
Irsko se pomalu dostává z šoku, který znamenal pád jeho přebujelého finančního sektoru v letech 2008-2009. Vyhráno ale ještě nemá. Na druhou stramu je velmi pravděpodobné, že se zelený ostrov stane první zemí eurozóny, které se podaří úspěšně ukončit záchranný program vyjednaný s tzv. trojkou mezinárodních věřitelů.
Pomůžou Irové krachujícímu emisnímu obchodování z bryndy?
Anglický výraz „challenge“ asi nejvíc odpovídá náročnosti úkolu, jenž Irsko po svém předchůdci zdědilo v oblasti environmentální politiky. Nejde o nic menšího než o záchranu vlajkové lodi klimatické politiky EU, systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), který se jen horko těžko drží nad hladinou.
25.02.2013 | Tomáš Rezek
Kybernetická bezpečnost a irské předsednictví
Začátkem února představila Evropská komise novou směrnici pro zajištění vysoké úrovně společné informační a síťové bezpečnosti v rámci Evropské unie. Návrh navázal na opatření formulované v roce 2001, které umožňovaly regulaci pouze specifických subjektů, klíčových pro informační a síťovou bezpečnost. Předložený návrh tento přístup zásadním způsobem mění. V kombinaci se současnou ekonomickou situací se dá očekávat, že diskuse k tomuto návrhu bude velmi komplikovaná.
25.02.2013 | P. Zenkner
Irské předsednictví? Solidní a nudné. Doufejme
Rozhovor s Ivo Šlosarčíkem o Irsku a EU.
21.01.2013 | Veronika Bílková
Arabské jaro a uznání povstalců – za co vlastně?
V létě 2011 vydala Česká republika prohlášení, ve kterém uznala libyjskou Přechodnou národní radu (NTC) za „jediného zákonného politického představitele Libye“. Prohlášení obdobného obsahu přijaly desítky dalších států. V roce 2012 pak stejný krok mnohé z nich učinily ve vztahu k Národní koalici syrských revolučních a opozičních sil (NCS), která byla  pro změnu uznána za „jedinou představitelku syrského lidu“. Jaké má takové uznání význam? Jedná se o čistě politickou proklamaci, nebo z něj vyplývají nějaké právní důsledky? A za co byli libyjští a syrští povstalci vlastně uznáni?
21.01.2013 | Lucie Uhlířová
Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko
Krize v Sýrii budí obrovský zájem světových politických představitelů i široké veřejnosti. Málo se však v obecném diskurzu hovoří o tom, jaké dopady mají události v Sýrii na region Blízkého východu a především na její sousední státy. Jednou z nejvíce ohrožených zemí je v současnosti Jordánské hášimovské království. To se potýká s vážnými vnitropolitickými problémy, které občanská válka v sousední zemi ještě prohlubuje.
21.01.2013 | Petr Kalinič
Fetih 1453. Redefinice sekularismu
Turecký film „Fetih 1453“, který režíroval Faruk Aksoy, je epickou „historicko-akční“ freskou o pádu Konstantinopole, kterou 29. května 1453 dobyl osmanský sultán Mehmed II. Dobyvatel (el-Fātiḥ). Film se točil tři roky a stál osm, podle jiných až 17 milionů dolarů, čímž se stal dosud nejdražším tureckým snímkem. Produkci štědře podpořil i rozpočet města Istanbul. Filmu, který je dlouhý 160 minut, a byl existuje v turecké a arabské verzi, se podařilo zvednout velkou vlnu kontroverzí – kritiky je označován jako xenofobní, rasistické a propagandistické dílo.
21.01.2013 | Jakub Záhora
Přinesou předčasné volby v Izraeli opět vítězství pravice?
V polovině října došlo k  rozpuštění Knesetu, izraelského parlamentu, a premiér Benjamin Netanjahu vzápětí vyhlásil datum předčasných voleb na 22. leden. Průzkumz veřejného mínění z prosince 2012 naznačovaly další vítězství pravicového bloku. Existuje ale několik skutečností, které by mohly Netanjahuovy vyhlídky na sestavení vlády po lednových volbách ohrozit. Současný premiér se proto rozhodl svou stranu sloučit s  nynějším kontroverzním koaličním partnerem.
20.01.2013 | Filip Tuček
Středomoří: vysoká hra o plyn
V poslední dekádě došlo ve východním Středomoří k velkým objevům ložisek zemního plynu. Stále větší energetická spotřeba zemí v regionu kam patří Turecko, Kypr, Izrael, nebo Libanon, přináší široké nejen ekonomické, ale i politické implikace. Vzhledem k dlouho trvajícímu politickému napětí ve východním Středomoří a sporům ohledně vymezení námořních hranic, znamenají objevy rovněž značná potenciální bezpečnostní rizika.
20.01.2013 | Marek Čejka
Kdo jsou vlastně islamisté v Arabském jaru?
V souvislosti s děním Arabského jara je používání termínu „islamismus“ velmi časté. Mluví se o vystřídání starých autoritativních a víceméně sekulárních režimů na Blízkém východě, hlavně v severní Africe, novými politickými elitami, často „islamisty“. Novinářské používání tohoto termínu dosahuje až inflačních hodnot a navíc si nejsem vždy jistý, že novináři vědí, o čem přesně píší.


1 ... 49 50 51 52 53 54 55 ... 81

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Year

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana

Books


We recommend

Zbavovanie sa koloniálneho dedičstva
Dá sa vyrovnať s genocídou? Kolon...
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...

Most read

Prezidentské volby v Bulharsku a vliv vnější propagandy
Nedávné prezidentské volby v Bulharsku otevřely debatu o příp...
Trump podpoří Izrael na cestě, která se zemi nemusí vyplatit
Jestli je minimálně od konce studené války něco neochvějné, ...