Ústav mezinárodních vztahů

Mezinárodní politika 4, 2010 - Írán
  Mezinárodní politika 4/2010 Téma: Írán Obsah čísla: Světozor • 1Martin Novák | Bushova arabská demokracie •2Írán – tyrkysový most | -zz- • 3ÍRÁNBřetislav Tureček | „Íránce vůbec nepálí, že Západ Ahmadínežáda odmítá– v jejich očích tím jenom získává“ • 4Zuzana Kříhová | Írán: třicet let od islámské revoluce • 8Jana Hybášková | Ženy v Íránu • 11Tomáš Urban | Írán online • 14Petr Binhack, Michal Thim | Írán a Turecko: minulost a perspektivyenergetické spolupráce • 16Martin Onderčo | Brúsenie nožov medzi priateľmi • 19Jiří Schneider | Mohou být Izrael a Írán (opět) spojenci? • 22Naďa Aliová, Jan Kužvart | Ženy z Persepole – ženská otázkav moderním Íránu • 24KDO JE MAHMÚD AHMADÍNEŽÁDJan Fingerland | Prezident s Božím posláním • 26DVA POHLEDYTomáš Raděj , František Šulc | Demokratický vývoj v Iráku • 28ZEMĚMI SVĚTAPavel Máša | Záhady nového ukrajinského prezidenta • 29VZTAHY A PROBLÉMYPatrik Kutílek, Kateřina J. Rohlová | Japonsko a jeho politikavůči Blízkému východu • 31Slavomír Bucher | Nová geopolitická stratégia svetana začiatku 21. storočia • 34Jiří Štěpanovský | Evropská bezpečnost – ruská iniciativaa počátky diskuse o ní • 37VELKÁ BRITÁNIE OČIMA MICHALA MRAVINAČENikoli, pane premiére • 39FILM A POLITIKAMichal Procházka | Kinematografie v azylu nepřátelského režimu • 40 Mezinárodní politika 4/2010 (PDF; 1.8 MB)

Mezinárodní politika 3, 2010- Enviromentální politika
Mezinárodní politika 3/2010 Téma: Enviromentální politika Obsah čísla: Světozor • 1Zbyněk Petráček | Obama mezi změnou a kontinuitou •2Environmentalismus jako -ismus a politika | -zz- • 3ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKAJan Doležal | Kodaň, a co dál? Nesplněná očekávánía výhledy do budoucna • 4Jiří Hejkrlík | Bez půdy to nepůjde • 6Ondřej Ditrych | Kodaň: Nejistota v jádrech věcí? Anarchie • 9Vojtěch Kotecký | Zelené daně: bublání pod povrchem • 11Olga Lomová | Ekologická ohrožení čínského hospodářského zázraku • 13Bedřich Moldan | „Kodaňský klimatický summit nebylúplným neúspěchem“ • 17KDO JE IVO JOSIPOVIČFilip Tesař | Ivo Josipović – intelektuál na trůně • 21DVA POHLEDYRoman Joch , Jakub Lepš | Barack Obama první rok v Bílém domě • 23FRANCIE OČIMA ZDEŇKA MÜLLERABýt Francouzem • 24ZEMĚMI SVĚTAOndřej Klimeš | Krize legitimity Komunistické strany Číny a Chu Ťin-tchaovademokracie • 25Jan Jireš | Změna nepřišla: Americká „protiválečná pravice“v Obamově říši • 28Adam Strauch | Jitřenka nad Pchjongjangem • 31Pavel Sitek | Francie a její celonárodní debata o národní identitě • 33Kamil Papež | Haiti. Země autoritářských režimů, vojenských převratů,velké chudoby a přírodních katastrof • 36RECENZEEduard Gombár | Blízký východ v mezinárodní politice • 39 Mezinárodní politika 3/2010 (PDF; 1.5 MB)

Mezinárodní politika 2, 2010 - Španělsko
Mezinárodní politika 2/2010 Téma: Španělsko Obsah čísla: Světozor • 1Jan Žižka | Kaňky po evropském grilování •2Španělské dědictví a jeho globální rozměr | -zz- • 3ŠPANĚLSKORadek Buben | Stále rozdělované Španělsko • 4Pavlína Springerová | Španělské národní zájmy v kontextuvnitropolitických změn po roce 1986 • 8Petr Pavlík | Ekonomické vztahy Španělska a České republiky • 11Martin Hrabálek | Katalánsko a Baskicko: hrozby španělskéúzemní integritě? • 14Tomáš Buchtele | Baskicko: osobitý region v rámci Španělskaa významný investor v ČR • 16Alena Rudolfová | Latinskoamerický rozměr španělskézahraniční politiky • 18Pedro Moya Milanés | Španělské kulturní aktivity v České republice • 21Miroslav Ševčík, Michaela Ševčíková | Španělsko se probouzído tvrdé reality • 23KDO JE JOSÉ LUÍS RODRÍGUEZ ZAPATEROAdam Černý | Levicový liberál, kterého k moci vynesla pravice • 25ROZHOVORPaul Collier | „Od rozvojových cílů tisíciletí se musíme odpoutat“ • 26DVA POHLEDYKateřina Šafaříková, Ondřej Krutílek | Nová Evropská komise• 29VZTAHY A PROBLÉMYMiloš Brunclík | Úspěch severské efektivity. Švédské předsednictvív Evropské unii • 30NĚMECKO OČIMA JAROSLAVA ŠONKYO povaze kapitalismu na východě a na západě Německa • 32ZEMĚMI SVĚTANataša Kubíková | Žeravý trón Egyptskej republiky • 34FILM A POLITIKAMichal Procházka | Jihokorejský casting na prezidentaaneb Filmový průvodce korejskou politikou • 37   Mezinárodní politika 2/2010 (PDF; 1.6 MB)

Jdou, jdou tou balkánskou cestou
Balkánská drogová cesta je zavedeným pojmem, občas i strašákem.Můžeme zaslechnout, že balkánská trasa zásobuje 70 procent evropského trhu s drogami, případně dokonce, že za těmi sedmdesáti procenty stojí pouze Albánci. Balkánská trasa je z hlediska západní Evropy velmi významná, ale nelze ji přece jen takto přeceňovat.

Drogová problematika v současném světě: Nejenom předmět studia politické geografie
Drogová problematika (přesněji řečeno otázky související s potíráním nelegálního obchodu s omamnými a psychotropními látkami) patřímezi de facto trvalé výzvy pro politické, justiční, bezpečnostní, zdravotnické či sociální komunity řady zemí světa. Jedná se přitom ze své podstaty o agendu, kterou není možné řešit na úrovni jednotlivých států, ale jen a pouze v mezinárodním kontextu, za využití co možná největšího počtu kanálů pro mezinárodní komunikaci a spolupráci.

Permanentní válka? Drogy v zahraniční politice USA vůči Latinské Americe
Válka proti drogám se stala jedním z klíčových faktorů při vytváření zahraniční politiky Spojených států, zejména pak ve vztahu k vybraným státům Latinské Ameriky. Tento článek shrnuje, jak došlo ke vzniku této situace, jaké jsou její hlavní důsledky a jaký lze v této souvislosti očekávat další vývoj. Závěrečná interpretace pak nabízí především kritickou analýzusoučasného přístupu Spojených států..

Drogová Hedvábná stezka
Poprvé ve druhé polovině 20. století přitáhl pozornost ke drogové problematice ve Střední Asii nedávno zemřelý kyrgyzský spisovatel Čingiz Ajtmatov, který v jednom ze svých vrcholných románů Placha (česky Popraviště) vykreslil obrázek lidí, kteří se sjíždějí do Střední Asie na sběr „anaši“. Anaša (jinak řečeno konopí) byla tradiční rostlina sbíraná či pěstovaná pro domácí použití v regionu, zejména u starší generace.

Mexiko a problematika obchodu s drogami
Obchod s drogami je činnost zpravidla nadnárodního charakteru, kdy drogy ilegálním způsobem putují přes hranice států. Vzhledem k nutnosti vytvářet distribuční cesty je nemalá část zisků uchována v tranzitních zemích, kde vede k posilování tamních skupin organizovaného zločinu. Patrně nejmarkantnější je tento nárůst v případěMexika, kde tamější drogové kartely především za poslední dvě dekády značně posílily a mexická vláda dnes čelí problémům s potíráním všudypřítomné narkomafie. Situace tak dospěla do bodu, který velmi dobře vystihuje často užívané spojení „válka proti drogám“.

Mezinárodní politika 1, 2008 - Patnáct let od rozdělení Československa
Mezinárodní politika 1/2008Téma: Patnáct let od rozdělení ČeskoslovenskaObsah: Světozor • 2O státu československém, slovenském a českém | -zz- • 3PATNÁCT LET OD ROZDĚLENÍ ČESKOSLOVENSKAVladimír Leška | Samostatné Slovensko ve středoevropském kontextu • 4Michal Kořan | Současné česko-slovenské vztahy:nadstandardní vztahy s příchutí konfliktních zájmů • 7Růžena Vintrová | Vývoj české a slovenské ekonomikyv letech 1993–2007 • 10František Šebej | Pätnásť rokov po… pohľad zo Slovenska • 13Petr Pithart | „Češi si se svým novým státem dlouho nevěděli rady“ • 15Ján Čarnogurský | „Osamostatnenie Slovenska prispelok jeho dospievaniu“ • 18POLEMIKAVáclav Nekvapil, Ondřej Krutílek | Vstup ČR do Schengenskéhoprostoru: pro a proti • 21EKONOMICKÝ OBZORJaroslav Foltýn | Nový ekonomický a obchodní regionalismus:růst, přínosy, rizika • 22ZEMĚMI SVĚTAJaroslav Šimov | Odešel, aby zůstal. Putinova éra v Ruskukončí a zároveň i pokračuje • 25Tereza Hořejšová | Co přinese Dánsku třetí mandát liberální vlády? • 29Jan Záhořík, Alemayehu Kumsa | Etnický federalismusv Etiopii v širší perspektivě • 32VZTAHY A PROBLÉMYKerry Longhurst | Sarkozyho Středomořská unie představujepro Evropskou unii problém • 34Veronika Bílková | Nesmělé námluvy s Radou bezpečnosti • 36VOLNÁ TRIBUNADaniel Šmihula | Obrana malého státu • 38Petra Černíková | Evropská unie a Spojené státy americké: politickévztahy na počátku 21. století • 40RECENZEZdeněk Veselý | Marshallův plán. Šedesát let poté • 43 Mezinárodní politka 1/2008 (PDF; 1.3 MB)

Mezinárodní politika 1, 2010 - Drogy a politika
Mezinárodní politika 1/2010 Téma: Drogy a politka Obsah: Světozor • 1Pavel Máša | Bojovný držitel ceny míru •2Drogy a mezinárodní politika | -zz- • 3DROGY A POLITIKAOldřich Krulík | Drogová problematika v současném světě: Nejenom předmět studia politické geografie • 4Kryštof Kozák | Permanentní válka? Drogy v zahraniční politice USA vůči Latinské Americe • 7Slavomír Horák | Drogová Hedvábná stezka • 10Martin Hrabálek | Mexiko a problematika obchodu s drogami • 13Filip Tesař | Jdou, jdou tou balkánskou cestou • 16Jakub Frydrych, Aleš Borovička | „Na drogovou problematiku nelze pohlížetjako na něco, co by bylo jednou provždy řešitelné“ • 19DVA POHLEDYJan Doležal, Miroslav Ševčík | Klimatická konference v Kodani • 24KDO JE HERMAN ACHILLE VAN ROMPUYMichal Mocek | „Haiku Herman“ v čele Evropy • 25VZTAHY A PROBLÉMYLukáš Tichý | Energetické vztahy mezi EU a Ruskem: stagnace, nebo na cestě ke zlepšení? • 26Filip Moravec | Český rekonstrukční tým aneb Jak postavit Lógar na vlastní nohy • 28Petr Kaiser | Má reforma Rady bezpečnosti OSN naději na úspěch? • 31VELKÁ BRITÁNIE OČIMA MICHALA MRAVINAČEMichal Mravinač | Evropská politika Davida Camerona • 35VOLNÁ TRIBUNAMiroslav Tůma | Jaký bude odstrašující charakter novéStrategické koncepce NATO? • 37RECENZEDaniel Putík | Česko a Rakousko po konci studené války • 39 Mezinárodní politika 1/2010 (PDF; 1.8 MB)