Mezinárodní politika
22.04.2012 | R. Schuster
O státech a nestátech
„Uznání širokým světovým společenstvím je alfa a omega dalšího politického života každé entity usilující o vlastní stát,“ říká profesor geografie Vladimír Baar v rozhovoru pro Mezinárodní politiku.
„Uznání širokým světovým společenstvím je alfa a omega dalšího politického života každé entity usilující o vlastní stát,“ říká profesor geografie Vladimír Baar v rozhovoru pro Mezinárodní politiku.
29.03.2012 | Zdeněk Zbořil
Dvěma rychlostmi vpřed, nebo vzad?
Na začátku prosince 2011 přivítaly britské Times dohodu, tehdy pojmenovanou reformní smlouva, titulkem Vítejte v dvourychlostní Evropě! Téma Evropy pohybující se vpřed nejméně dvěma různými rychlostmi, o kterém se v ČR psalo od Lisabonské smlouvy, a o jehož existenci se většinou jen žertovalo na úkor kritiků různých typů evropské integrace, se zdálo být realitou.
Na začátku prosince 2011 přivítaly britské Times dohodu, tehdy pojmenovanou reformní smlouva, titulkem Vítejte v dvourychlostní Evropě! Téma Evropy pohybující se vpřed nejméně dvěma různými rychlostmi, o kterém se v ČR psalo od Lisabonské smlouvy, a o jehož existenci se většinou jen žertovalo na úkor kritiků různých typů evropské integrace, se zdálo být realitou.
29.03.2012 | Pavel Svoboda
Více rychlostí v Evropské unii
Trvalkou diskusí při jakémkoli posunu v parametrech fungování Evropské unie je diskuse o tom, že „Evropa“ bude napříště dvou- nebo vícerychlostní. Vzpomeňme na projednávání Lisabonské smlouvy, spojené s takovými úvahami či výhrůžkami některých politiků. Nyní přichází na stůl Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii a obdobné diskuse jsou zde opět.
Trvalkou diskusí při jakémkoli posunu v parametrech fungování Evropské unie je diskuse o tom, že „Evropa“ bude napříště dvou- nebo vícerychlostní. Vzpomeňme na projednávání Lisabonské smlouvy, spojené s takovými úvahami či výhrůžkami některých politiků. Nyní přichází na stůl Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii a obdobné diskuse jsou zde opět.
29.03.2012 | Ingeborg Němcová
Ekonomické dopady vícerychlostní Evropy
„Vícerychlostní“ Evropa je termín užívaný pro označení metody rozdílné integrace, kdy určitého společného cíle dosáhne nejprve část členských států, která je toho schopna a má i politickou vůli, přičemž se předpokládá, že ostatní budou následovat později.
„Vícerychlostní“ Evropa je termín užívaný pro označení metody rozdílné integrace, kdy určitého společného cíle dosáhne nejprve část členských států, která je toho schopna a má i politickou vůli, přičemž se předpokládá, že ostatní budou následovat později.
29.03.2012 | David Král
Povede fiskální smlouva EU k dvourychlostní Evropě?
V souvislosti se summitem Evropské unie, který rámcově schválil dohodu o stabilitě, koordinaci a systému vládnutí v hospodářské a měnové unii, se objevily v českém i evropském tisku spekulace o tom, do jaké míry tato dohoda může vést k vytvoření dvourychlostní Evropy. A to především v souvislosti se skutečností, že dvě země, jmenovitě Velká Británie a Česká republika, se rozhodly k této smlouvě nepřistoupit. Do jaké míry jsou tedy reálné obavy, že se tyto země ocitnou mimo hlavní proud evropské integrace?
V souvislosti se summitem Evropské unie, který rámcově schválil dohodu o stabilitě, koordinaci a systému vládnutí v hospodářské a měnové unii, se objevily v českém i evropském tisku spekulace o tom, do jaké míry tato dohoda může vést k vytvoření dvourychlostní Evropy. A to především v souvislosti se skutečností, že dvě země, jmenovitě Velká Británie a Česká republika, se rozhodly k této smlouvě nepřistoupit. Do jaké míry jsou tedy reálné obavy, že se tyto země ocitnou mimo hlavní proud evropské integrace?
29.03.2012 | Petr Kaniok
Vícerychlostní Evropa: hrozba pro ČR, nebo mylný terč?
Pojem vícerychlostní Evropa se do širšího povědomí dostal v závěru loňského roku, kdy na summitu Evropské rady (ER) drtivá většina členských zemí Evropské unie (EU) přistoupila k nové mezivládní smlouvě o rozpočtové stabilitě. Jedinou výjimku tvořila Velké Británie, ke které se v lednu letošního roku, na dalším jednání Evropské rady, neohrabaně připojila také Česká republika.
Pojem vícerychlostní Evropa se do širšího povědomí dostal v závěru loňského roku, kdy na summitu Evropské rady (ER) drtivá většina členských zemí Evropské unie (EU) přistoupila k nové mezivládní smlouvě o rozpočtové stabilitě. Jedinou výjimku tvořila Velké Británie, ke které se v lednu letošního roku, na dalším jednání Evropské rady, neohrabaně připojila také Česká republika.
29.03.2012 | Jiří Čáslavka
České místo v Evropě
České a britské „ne“ Smlouvě o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii (fiskální smlouva) znovu oživilo úvahy o tzv. vícerychlostní Evropě. Přestože je flexibilita stálým prvkem evropské integrace, nevede se podobně vážná debata v Unii příliš často. Tentokrát je k tomu ale opět důvod. Evropa se totiž nachází v nejhorší krizi od 2. světové války, ve fázi jistého bodu zlomu.
České a britské „ne“ Smlouvě o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii (fiskální smlouva) znovu oživilo úvahy o tzv. vícerychlostní Evropě. Přestože je flexibilita stálým prvkem evropské integrace, nevede se podobně vážná debata v Unii příliš často. Tentokrát je k tomu ale opět důvod. Evropa se totiž nachází v nejhorší krizi od 2. světové války, ve fázi jistého bodu zlomu.
22.03.2012 | M. Bydžovská

Evropská centrální banka potichu zachraňuje euro
Britský profesor politické ekonomie z Londýnské School of Economics Iain Begg v rozhovoru pro Mezinárodní politiku mluví o postoji Britů k evropské integraci a o budoucnosti Evropské měnové unie. Ta je podle něj ekonomickým projektem, jehož zachování je v zájmu všech členských států. S Iainem Beggem rozmlouvala Marie Bydžovská.
Britský profesor politické ekonomie z Londýnské School of Economics Iain Begg v rozhovoru pro Mezinárodní politiku mluví o postoji Britů k evropské integraci a o budoucnosti Evropské měnové unie. Ta je podle něj ekonomickým projektem, jehož zachování je v zájmu všech členských států. S Iainem Beggem rozmlouvala Marie Bydžovská.
29.02.2012 | Zdeněk Zbořil
Koperníkovský obrat polské politiky
Ve svém téměř novoročním interview pro Der Spiegel použil Karel Schwarzenberg slovní spojení a metaforu Kopernikanischr Wende polnische Politik, když měl vysvětlit změnu strachu před přílivem pracovní migrace z Východu v roce 2004 v obdiv k Radku Sikorskému, který nedávno vystoupil na obranu starých evropských struktur.
Ve svém téměř novoročním interview pro Der Spiegel použil Karel Schwarzenberg slovní spojení a metaforu Kopernikanischr Wende polnische Politik, když měl vysvětlit změnu strachu před přílivem pracovní migrace z Východu v roce 2004 v obdiv k Radku Sikorskému, který nedávno vystoupil na obranu starých evropských struktur.
29.02.2012 | Tomáš Weiss
Nechtěný chudý příbuzný, nebo ctěný partner? Polsko a EU do roku 2012
Polsko představovalo mezi státy střední a východní Evropy, které se během 90. let minulého století ucházely o členství v Evropské unii, od počátku zvláštní případ. Bylo především výrazně větší než ostatní. Zároveň relativně chudé, s velkým podílem populace pracujícím v zemědělství. Do obrazu Polska v západní Evropě se promítala všechna rizika, ale také všechny potenciální přínosy, které rozšíření EU na východ mohlo mít. Jak lze téměř osm let po rozšíření polské členství v Evropské unii chápat? Naplnilo Polsko obavy odpůrců, nebo spíše naděje zastánců? Stalo se v EU chudým příbuzným, který je spíše na obtíž, nebo plnohodnotným členem klubu, do něhož se společně se svými sousedy hned po pádu komunismu přihlásilo?
Polsko představovalo mezi státy střední a východní Evropy, které se během 90. let minulého století ucházely o členství v Evropské unii, od počátku zvláštní případ. Bylo především výrazně větší než ostatní. Zároveň relativně chudé, s velkým podílem populace pracujícím v zemědělství. Do obrazu Polska v západní Evropě se promítala všechna rizika, ale také všechny potenciální přínosy, které rozšíření EU na východ mohlo mít. Jak lze téměř osm let po rozšíření polské členství v Evropské unii chápat? Naplnilo Polsko obavy odpůrců, nebo spíše naděje zastánců? Stalo se v EU chudým příbuzným, který je spíše na obtíž, nebo plnohodnotným členem klubu, do něhož se společně se svými sousedy hned po pádu komunismu přihlásilo?
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Ročník
Redakce
Knihy
Doporučujeme

Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...

O Mezinárodní politice
O Redakci