Ústav mezinárodních vztahů

Malý pokrok v řešení globálních problémů není selháním uskupení G20
Skupina G20 od svého vzniku přinesla zatím jen málo rozhodnutí, která by nějakým výraznějším způsobem přispěla k řešení globálních problémů. Jak těch dlouhodobých jakými jsou globální nerovnováhy a reforma finanční a monetární architektury, tak těch naléhavých jako finanční krize z roku 2008 nebo současná krize eurozóny.

G20 není jen o surovinách a financích
„Skupina G20 není jenom o surovinách nebo financích, ale i určitých hodnotách,“ říká ekonom a investiční bankéř Ondřej Jonáš. V rozhovoru s Mezinárodní politikou se zamýšlí nad rolí G20 jako globálního fóra, jež může pomoci nalézt rovnovážný stav nejenom mezi největšími ekonomickými mocnostmi světa, ale obecně i mezi státy severu a jihu zeměkoule. Hovoří také o nestráveném šoku z pádu berlínské zdi a politických změn po roce 1989, o platnosti tzv. „Washingtonského konsensu“ a o nutnosti, aby politici dokázali vysvětlit širokému publiku opatření přijímaná na boj s krizí. S Ondřejem Jonášem rozmlouval Robert Schuster.

Země za zrcadlem. Běloruská realita pohledem zblízka
Uvažovat o tom, jak vypadá svět za zrcadlem sdělovacích prostředků, znamená obcházet dosavadní stereotypy novou oklikou. Pokud jde o Bělorusko, je takových neustále se opakujících schémat poměrně hodně, a tím tajemnější je tedy i svět ukrytý za nimi. Pokusím se proto opřít o své tříleté působení v Minsku a z pohledu této zkušenosti zodpovědět několik otázek, které mohou čtenáře novinových zpráv napadat: Jak vlastně funguje aparát stojící za běloruským prezidentem? Jaké síly ho udržují v chodu? Jak vypadá v očích svých zastánců? Odkud čerpají motivaci ti, co zajišťují jeho každodenní provoz? Anebo obecněji: je nějaký univerzální model transformace, anebo musí každá země čelit vlastnímu osudu a po svém vytáhnout „sama sebe za vlasy“ z bažiny historie?

Střední Asie dvacet let od rozpadu Sovětského svazu
Termín Střední Asie obvykle ukazuje prostor pěti republik bývalého Sovětského svazu, který je často zobrazován jako jednolitý prostor se zdroji energetických surovin. Ve skutečnosti však region představuje pět odlišných modelů vývoje, jakkoli postavených na podobném základu politické i sociální kultury sovětské asijské periferie.

Od chaosu k apatii. Dvě desetiletí budování demokracie v Rusku
Ruská federace se ohlíží za dvěma desetiletími postsovětského života. Experti varují, že zemi čeká ještě dlouhá cesta, pokud se chce označovat za fungující stát založený na demokratických principech. Stojí Rusové o to se po ní vydat?

Střepy různých tvarů. Patnáct postsovětských zemí a dvacet let jejich vývoje
Lev Nikolajevič Tolstoj kdysi napsal, že veškeré šťastné rodiny jsou šťastné stejným způsobem, zatímco každá nešťastná rodina má své vlastní neštěstí. Něco podobného by se dalo říct i o velkých říších, impériích. Každá z nich vzkvétá a expanduje víceméně stejně, ale krachuje a jde do propadliště dějin svou vlastní cestou. Od rozpadu jedné z těchto říší, někdejšího Sovětského svazu, právě uplynulo 20 let. Na krachu SSSR jsou nápadné především dva rysy.

Mezi totálním propadem a dvojcifernými přírůstky
Hospodářský vývoj postsovětských republik za posledních dvacet let připomínal jízdu na horské dráze.

Dvacet let bez SSSR
Letošní dvacáté výročí rozpadu Sovětského svazu představuje vynikající příležitost k zamyšlení nad vývojem nejenom oné šestiny světa, kde se komunistické impérium rozkládalo, ale i nad vývojem globálního ekonomického a politického systému. Na následujících řádcích se v maximálně možné míře pokusíme oprostit od asociací, které svého času země a politický systém, jež se skrývaly za písmeny CCCP, vyvolávaly.

Běloruská realita pohledem zblízka
Uvažovat o tom, jak vypadá svět za zrcadlem sdělovacích prostředků, znamená obcházet dosavadní stereotypy novou oklikou. Pokud jde o Bělorusko, je takových neustále se opakujících schémat poměrně hodně, a tím tajemnější je tedy i svět ukrytý za nimi. Pokusím se proto opřít o své tříleté působení v Minsku a z pohledu této zkušenosti zodpovědět několik otázek, které mohou čtenáře novinových zpráv napadat: Jak vlastně funguje aparát stojící za běloruským prezidentem? Jaké síly ho udržují v chodu? Jak vypadá v očích svých zastánců? Odkud čerpají motivaci ti, co zajišťují jeho každodenní provoz? Anebo obecněji: je nějaký univerzální model transformace, anebo musí každá země čelit vlastnímu osudu a po svém vytáhnout „sama sebe za vlasy“ z bažiny historie?

Svět podle českých zahraničněpolitických elit
Jakým způsobem uvažují o současném mezinárodním prostředí a roli České republiky v něm lidé, kteří ovlivňují artikulaci a prosazování české zahraniční politiky? Jaký význam přikládají mezinárodním organizacím i bilaterálním vztahům? Jaká jsou v jejich očích nejdůležitější témata pro příštích několik let? Odpovědi tyto a řadu dalších otázek jsme hledali prostřednictvím průzkumu Trendy české zahraniční politiky, který uskutečnila Asociace pro mezinárodní otázky.