Naši lidé v médiích
22.12.2016 | Jan Eichler, Vladimír Handl
Berlínský útok
Naši pracovníci Jan Eichler a Vladimír Handl byli hosty řady médií v souvislosti s teroristickým útokem v Berlíně. Zatímco Jan Eichler se zaměřoval na otázky související s bezpečností a mezinárodním terorismem , Vladimír Handl se vyjádřil k vnitropolitickým souvislostem a dopadům útoku proti vánočnímu trhu v Berlíně. Neočekává zásadní zvrat v německé politice, ale zatížení politického procesu a voleb v roce 2017 a rovněž snahu o zpřísnění bezpečnostních opatření a politiky při řešení uprchlické krize.
Naši pracovníci Jan Eichler a Vladimír Handl byli hosty řady médií v souvislosti s teroristickým útokem v Berlíně. Zatímco Jan Eichler se zaměřoval na otázky související s bezpečností a mezinárodním terorismem , Vladimír Handl se vyjádřil k vnitropolitickým souvislostem a dopadům útoku proti vánočnímu trhu v Berlíně. Neočekává zásadní zvrat v německé politice, ale zatížení politického procesu a voleb v roce 2017 a rovněž snahu o zpřísnění bezpečnostních opatření a politiky při řešení uprchlické krize.
20.12.2016 | Jan Eichler
Síla a rizika Trumpova populismu
"Novému americkému prezidentovi mnozí vyčítají, že je populista. Jiní ho ovšem obdivují a někteří politikové v Evropě se s ním dokonce ztotožňují a vyhlašují, že jsou Donaldy Trumpy ve svých zemích," píše Jan Eichler pro deník Právo.
"Novému americkému prezidentovi mnozí vyčítají, že je populista. Jiní ho ovšem obdivují a někteří politikové v Evropě se s ním dokonce ztotožňují a vyhlašují, že jsou Donaldy Trumpy ve svých zemích," píše Jan Eichler pro deník Právo.
20.12.2016 | Michal Kořan
Dramatická situace v Polsku trvá
Dramatická situace v Polsku trvá. Tisíce nespokojených lidí opět zaplnily polské ulice ve Varšavě a dalších městech. Od pátku demonstrují za svobodu tisku a demokracii. Podle pozorovatelů jde o největší střet mezi opozicí a vládní konzervativní stranou Právo a spravedlnost od loňského října, kdy se tato strana ujala vlády. Co protesty spustilo? Jaké jsou hlavní body kritiky vlády? Jak naopak situaci vnímá vládnoucí strana? A jsme v Polsku svědky rostoucího autoritářství? Na tyto i další otázky odpovídal Českému rozhlasu Plus Michal Kořan.
Dramatická situace v Polsku trvá. Tisíce nespokojených lidí opět zaplnily polské ulice ve Varšavě a dalších městech. Od pátku demonstrují za svobodu tisku a demokracii. Podle pozorovatelů jde o největší střet mezi opozicí a vládní konzervativní stranou Právo a spravedlnost od loňského října, kdy se tato strana ujala vlády. Co protesty spustilo? Jaké jsou hlavní body kritiky vlády? Jak naopak situaci vnímá vládnoucí strana? A jsme v Polsku svědky rostoucího autoritářství? Na tyto i další otázky odpovídal Českému rozhlasu Plus Michal Kořan.
20.12.2016 | Lukáš Tichý
Hrozí v Evropě útoky na energetický sektor ze strany Islámského státu?
"V souvislosti s ústupem bojovníků tzv. Islámského státu (IS) v Iráku a Sýrii v důsledku současné ofenzívy iráckých a syrských jednotek zaměřené na znovudobytí dvou hlavních měst radikálních islamistů, tj. Mosulu a Rakky, existuje reálná hrozba návratu některých džihádistů IS zpět do Evropy, kde by mohli pokračovat v teroristické činnosti, včetně útoků na energetický sektor. Přestože na půdě žádného členského státu Evropské unie doposud nebyl uskutečněn teroristický útok ze strany Islámského státu na jeho energetickou infrastrukturu, neznamená, že by k takovému útoku nemohlo v budoucnu dojít, ale je naopak pravděpodobné, že o to radikální bojovníci IS budou usilovat," píše Lukáš Tichý ve své analýze pro webzine Zahraničná politika.
"V souvislosti s ústupem bojovníků tzv. Islámského státu (IS) v Iráku a Sýrii v důsledku současné ofenzívy iráckých a syrských jednotek zaměřené na znovudobytí dvou hlavních měst radikálních islamistů, tj. Mosulu a Rakky, existuje reálná hrozba návratu některých džihádistů IS zpět do Evropy, kde by mohli pokračovat v teroristické činnosti, včetně útoků na energetický sektor. Přestože na půdě žádného členského státu Evropské unie doposud nebyl uskutečněn teroristický útok ze strany Islámského státu na jeho energetickou infrastrukturu, neznamená, že by k takovému útoku nemohlo v budoucnu dojít, ale je naopak pravděpodobné, že o to radikální bojovníci IS budou usilovat," píše Lukáš Tichý ve své analýze pro webzine Zahraničná politika.
16.12.2016 | Lukáš Hendrych, Petr Kratochvíl
Ukrajina nesmí do EU, jinak neratifikujeme asociační dohodu, říkají Nizozemci
Petr Kratochvíl pro EurActiv okomentoval výsledky čtvrtečního summitu lídrů EU, na němž se diskutoval mimo jiné nizozemský postoj k přijetí asociační dohody s Ukrajinou. V Nizozemsku byla totiž dohoda o přidružení před několika měsíci odmítnuta v celostátním referendu.
Petr Kratochvíl pro EurActiv okomentoval výsledky čtvrtečního summitu lídrů EU, na němž se diskutoval mimo jiné nizozemský postoj k přijetí asociační dohody s Ukrajinou. V Nizozemsku byla totiž dohoda o přidružení před několika měsíci odmítnuta v celostátním referendu.
16.12.2016 | Jakub Eberle
V tragédii Aleppa se odráží západní předsudky a neochota k činu
"Silná slova na adresu Ruska a Sýrie pod dobývání Aleppa jsou často jen náplastí na špatné svědomí: Západ s USA v čele totiž ponechal syrské civilisty svému smutnému osudu," uvádí Jakub Eberle svůj článek v Deníku Referendum.
"Silná slova na adresu Ruska a Sýrie pod dobývání Aleppa jsou často jen náplastí na špatné svědomí: Západ s USA v čele totiž ponechal syrské civilisty svému smutnému osudu," uvádí Jakub Eberle svůj článek v Deníku Referendum.
16.12.2016 | Vít Beneš
Ministr Zaorálek v Turecku
Ministr Zaorálek na své cestě do Turecka řešil situaci zadržených Čechů, i osud rozestavěné elektrárny Yunus Emre. Jaká je šance na propuštění českých občanů a mohlo se jejich postavení zhoršit po nedávném teroristickém útoku v Istanbulu? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídal Českému rozhlasu Vít Beneš.
Ministr Zaorálek na své cestě do Turecka řešil situaci zadržených Čechů, i osud rozestavěné elektrárny Yunus Emre. Jaká je šance na propuštění českých občanů a mohlo se jejich postavení zhoršit po nedávném teroristickém útoku v Istanbulu? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídal Českému rozhlasu Vít Beneš.
15.12.2016 | Mark Galeotti
Russia’s regional challenge needs more than gubernatorial assessment
When in August Russian President Vladimir Putin unexpectedly sacked Sergei Ivanov, head of the Presidential Administration, and thus, in effect, his even-more-prime minister, the expectation was that his rather more low-key successor, Anton Vaino, would bring about some restructuring of this ‘government-within-a-government’. His first move, reforming regional management, is equally undramatic in form, but addresses what may prove to be the most important real challenge facing the regime in the coming years. The way its Directorate for Domestic Politics (or UVP in Russian) works with the regions and above all regional governors is being streamlined by Sergei Kiriyenko, the new first deputy head of the Presidential Administration who will be its chief domestic political overseer. Mark Galeotti comments on the shifts in the Russian politics for BNE IntelliNews.
When in August Russian President Vladimir Putin unexpectedly sacked Sergei Ivanov, head of the Presidential Administration, and thus, in effect, his even-more-prime minister, the expectation was that his rather more low-key successor, Anton Vaino, would bring about some restructuring of this ‘government-within-a-government’. His first move, reforming regional management, is equally undramatic in form, but addresses what may prove to be the most important real challenge facing the regime in the coming years. The way its Directorate for Domestic Politics (or UVP in Russian) works with the regions and above all regional governors is being streamlined by Sergei Kiriyenko, the new first deputy head of the Presidential Administration who will be its chief domestic political overseer. Mark Galeotti comments on the shifts in the Russian politics for BNE IntelliNews.
15.12.2016 | Petr Kratochvíl
Přece jenom bychom se mohli od polské politiky něco naučit
Jaká je česká politika vůči V4? Kam by měla Česká republika směřovat? Blíže k V4 nebo k Německu? A jaká je role V4 v EU?
Jaká je česká politika vůči V4? Kam by měla Česká republika směřovat? Blíže k V4 nebo k Německu? A jaká je role V4 v EU?
14.12.2016 | Jan Kovář
Funguje stále dohoda EU-Turecko?
Funguje stále dohoda EU-Turecko? Je možné, že brzy dojde k ukončení její implementace? Co bude mít na programu Lubomír Zaorálek při své cestě do Turecka? A je problém, že součástí NATO je země jako Turecko? Na tyto i další otázky odpovídal v České televizi Jan Kovář.
Funguje stále dohoda EU-Turecko? Je možné, že brzy dojde k ukončení její implementace? Co bude mít na programu Lubomír Zaorálek při své cestě do Turecka? A je problém, že součástí NATO je země jako Turecko? Na tyto i další otázky odpovídal v České televizi Jan Kovář.
Navigace
Knihy
Doporučujeme

Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...
