Ústav mezinárodních vztahů

Asad už si Aleppo nedá vzít, povstalci ztrácejí podporu
Povstalci již nemají dost sil, aby dokázali pozice v Aleppu dlouhodobě bránit. Dobytí města patrně způsobí další odliv podpory západních zemí. V rozdělené Sýrii teď budou znesvářené strany soupeřit především o pozice Islámského státu, říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jan Daniel.

Hollande neztratil soudnost
Vzrušené volební události v Itálii i Rakousku poněkud překryly zprávu z Francie, kde socialistický prezident Francois Hollande minulý týden oznámil, že se nebude ucházet o druhý mandát. Stal se tak první hlavou V. francouzské republiky (1958 až dosud), který tak učinil. Všichni před ním – de Gaulle, Giscard d’Estaign, Mitterrand, Chirac a Sarkozy – do toho šli znovu. A s výjimkou Giscarda a Sarkozyho také uspěli. Další výjimkou byl Georges Pompidou, jenž ovšem během prvního období zemřel. Rozhodnutí francouzského prezidenta znovu nekandidovat komentuje v deníku Právo Jan Eichler.

Italské "NE"
Hlasovali voliči v italském referendu především o návrhu ústavních změn nebo o popularitě italského premiéra? Proč vlastně v Evropě zažívámě  v poslední době takový příklon k referendům? A budou mít výsledky hlasování vliv na ekonomickou a politikou situaci v EU? Nejen na tyto otázky lze slyšet odpověd v příspěvku Jana Kováře v Českém rozhlase.

Hybrid War And Peace
What exactly is hybrid war? What are its components and weapons? And how can one defend against it? Mark Galeotti tries to answer these questions in the RFE/RL Power Vertical Podcast where he also discusses his new publication Hybrid War Or Gibridnaya Voina: Getting Russia's Non-Linear Military Challenge Right.

Kam smerujú slovenské médiá?
Tomáš Profant sa v Denníku N zamýšľa nad tým, kam smerujú slovenské médiá po tom, ako je neoliberálna ideológia za svojim zenitom.

Rakousko volilo prezidenta
Rakušané volili prezidenta, opět. Jedny volby zrušil soud, ty druhé úředníci kvůli vadným volebním lístkům. Vyjde to napotřetí? Co přinese nový prezident Rakousku, jak změní česko-rakouské vztahy a jak ovlivní budoucnost Evropy? Na tyto i další otázky odpovídal Michal Kořan ve speciálním vysílání ČT24.

Obavy z italského referenda
Itálii čeká zásadní referendum. Rozhodovat se bude o změně ústavy, především pak o omezení moci senátu. Premiér spojil s výsledkem referenda své další setrvání ve funkci. Proč je toto národní referendum důležité i pro Evropskou unii? A zajímá se o něj Brusel? Má vůbec Evropská unie nějaké nástroje, jakými reagovat na nárůst populismu na národní úrovni? Na tyto i další otázky odpovídal České televizi Jan Kovář.

K Visegrádu zády, k Berlínu čelem
"Pro českou zahraniční politiku pomalu přichází okamžik pravdy. Česká diplomacie nesmí zaspat dobu. Debaty o příslušnosti k Východu či Západu jsou vyprázdněné. Musíme se držet Německa." To jsou některé z hlavních bodů článku Petra Kratochvíla, který vyšel 30. 11. 2016 v Hospodářských novinách.

Země V4 podpořily rychlý vstup států západního Balkánu do EU
Jak by vstup zemí západního Balkánu do EU pomohl s řešením migrační krize? Má jejich přístup podporu obyvatel EU? Jak vše vnímají obyvatelé zmíněných států? A jakou váhu v rozhodování má hlas V4? Na tyto i další otázky odpovídal České televizi Jan Kovář.

Stane se François Fillon novou nadějí evropské politiky?
Primárky pravice v zemi galského kohouta drtivě vyhrál politik, jehož volební erb tvoří jedno výrazné F na počátku křestního jména a druhé v příjmení. Třetí pak reprezentuje zemi, pro niž je nyní velkou nadějí.   François Fillon (62) je výborný makroekonom, má prvotřídní vzdělání z ENA (prestižní vysoká škola pro budoucí politiky a diplomaty), má za sebou úspěšné starostování menšího města a dlouhodobě působí jako uznávaný a vlivný poslanec. Blíže se osobě francouzského politika věnuje Jan Eichler ve svém komentáři pro deník Právo.